Mladý, energický, usměvavý, nadaný, úspěšný a přesto skromný, milý a pokorný. Takový mám dojem ze skvělého kytaristy Ondřeje Pátka, kterého jste již mohli vidět a především slyšet po boku Petra Koláře, Marty Jandové, Gabriely Gunčíkové, člověka, který měl tu možnost stát a hrát na stage společně s legendární kapelou Olympic a také Merlin. Jsem neskutečně vděčná, že mi poskytl svůj první rozhovor právě pro Vás, čtenáře portálu muzikantiakapely.cz.

Ondro, dnes už tě většina z nás zná jako skvělého kytaristu, který má tu možnost hrát po boku skvělých muzikantů, jako jsou např.: Petr Kolář, Marta Jandová. Ale co mě moc zajímá, jsou tvé začátky. Kolik ti vůbec bylo, když jsi začal hrát na kytaru? A jak se tvůj muzikantský život vyvíjel?

Moje hudební začátky byly na základní umělecké škole v Říčanech, kde jsem hrál 4 roky na housle, kam mě přihlásila moje mamka, která na ně taky dodnes hraje. Nemůžu říct, že by mě to nějak extra bavilo, spíš naopak. Je ale pravda, že nějaký základ (dost podstatný) mi to dalo. Nicméně, po čtyřech letech jsem s tím seknul a půl roku jsem hudebně nedělal nic. Pak mi ta muzika začala chybět, ale na to si člověk musí přijít sám. Že? Se školou jsme chodili dvakrát do roka na takové koncerty co pořádal kytarový kurz, kde děti hrály písničky a měly za sebou doprovodnou kapelu. To se mi moc líbilo. Takže jednou, když jsem šel ze školy, to mi bylo myslím 13let, jsem zašel do kytarového kurzu J. Bardy (také v Říčanech) a přihlásil jsem se na kytaru. No, asi za rok už jsem vystupoval po boku starších interpretů a zanedlouho jsem „povýšil“ do „ oné“, doprovodné kapely. Bylo to fajn, protože každý koncert měl nějaké téma, takže se hrály třeba Rolling Stones, Olympic, Michal Tučný, Beatles atd. Bylo toho opravdu hodně a člověk přičuchnul ke spoustě dobrý muziky.

No a pak jsem se ozval na inzerát jedné kapele, co sháněla kytaristu (nakonec jsem zjistil, že to jsou kamarádi, co bydlí za rohem), to jsme hráli asi 3 roky, natočili jsme jednu desku v garáži a odehráli pár koncertů. Ta kapela se jmenovala „Mons Veneris“ (Venušin pahorek).

Po sléze mi baskytarista Vašek Kalaš z MV nabídnul, jestli bych nechtěl jít hrát do tehdy „Hvězdné Pěchoty“ později „Pěchoty“, což byla taková crossoverová kapela, kde jsem poznal další skvělé muzikanty a lidi. Natočili jsme 2 desky. „G8“ a druhou s velmi prozíravým názvem „II“ a jednu takovou polodesku, kde bylo 5 písní. Ta kapela, po několika obměnách na zpěvovém postu přestala asi po šesti letech fungovat.

Ještě současně s Pěchotou jsem nastoupil po Markovi Bechyněm do Benefitu, což byla pro mě veliká škola, protože se hrály celovečerní rockové zábavy a tak nějak jsem poznal co to je, když přijdou na koncert lidi a je vyprodanej sál. “smích” Bylo to super. Udělali jsme desku s názvem „Rokenrol“, což byla mimochodem první autorská deska Benefitu a jsem moc rád, že jsem se na ní mohl podílet.

No nějak tady v té době, to už jsem byl na konzervatoři, se stala další osudná věc, a to ta, že mě pan profesor Sarka, který mě měl na jazzovou improvizaci, která mi teda moc nešla a ani nebavila, přeřadil na konzultace k Petrovi Jandovi, který tam v té době znovu nastoupil. Já byl nadšenej. Petr měl vždy připravené nějaké cvičení a myslím, že jsme si tak nějak sedli. No a díky tomu, že už jsme o sobě v té době věděli, mi Petr nabídl, abych jel s Olympicem na vánoční turné „Rockové Vánoce“. To bylo v roce, tuším, 2009. Hráli jsme kromě jiného Petrem upravenou „Rybovku“ a odjeli jsme krásné 4 koncerty Olomouc, Ostrava, Zlín a Lucerna v Praze.

Pak přišel muzikál „Ať žije rokenrol“, kde jsem byl v doprovodné kapele.
No a pak to přišlo tak nějak najednou. Kamarád Michal „Kolouch“ Daněk mě dohodil k Petrovi Kolářovi, kde jsem dodnes.
Chvíli na to jsem byl na konkurzu do kapely Gabči Gunčíkový, kde jsem uspěl a byl tam až do jejího odchodu do USA.
Pak ještě v ten samý rok jsem dostal nabídku jít hrát s Martou Jandovou, kde jsem rovněž dodnes. Mimochodem máme desku, která se jmenuje „Barvy“ a vyšla před půl rokem. Dovoluji si doporučit, poslechnout a zakoupit. “smích”
No a samozřejmě nemůžu nezmínit kapelu Merlin s legendárním frontmanem Danem Horynou. Nehrajeme tak často, ale zato s chutí.

Ondro, máš nějaké cíle, nebo sny, které by sis chtěl do budoucna splnit? Je ještě nějaký muzikant, po jehož boku bys chtěl hrát?
Když jsem chodil na konzervatoř, tak mi můj pan profesor na hlavní nástroj Petr Bierhanzl, kromě jiného, ukázal několik fíglů americké country a tzv.: Chicken Picking. To se mi líbí a chtěl bych se to naučit. Mám dokonce i učebnici, jen se k tomu dokopat. Takže to jsou ty momentální cíle. K tomu je samozřejmě zapotřebí nějakej pořádnej Telecaster. To jsou ty sny.

No a jak ses ptala s kým bych chtěl ještě hrát? No, řekl bych to, asi takhle. Pro mě bylo vždycky důležitý, aby byl v kapele dobrej frontman s dobrým hlasovým fondem. Musím říct, že mám to štěstí a nesmírně si toho vážím, že se mi to splnilo a dokonce několikrát.

Chtěl jsi někdy hrát i na nějaký jiný nástroj, nebo to byla, vždy, jen kytara?
Chtěl bych umět na bicí a na klavír. Bohužel je situace taková, že neumím na bicí a ani na klavír.

Náš portál muzikantiakapely.cz sleduje spousty začínajících muzikantů, kteří jsou ještě ve fázi, kdy tvoří svoji muziku na zkušebně a teprve se snaží dostat na stage. Co bys jim v tomhle začátku poradil, nebo vzkázal?
Cvičit, poslouchat starý desky, chytit každou příležitost za pačesy a být slušnej. A když máš pocit, že třeba bubeník hraje nepřesně, nebo basák nemá hudební sluch, tak ho hned vyměnit. “smích”
No a potom, samozřejmě, je potřeba napsat skvělý písně a mít někoho, kdo ty písně pomůže dostat třeba do rádia. A když se tohle všechno povede, tak je taky dobrý, se hned nerozpadnout.

Závěrem chci ještě jednou poděkovat Ondrovi, za poskytnutí rozhovoru, velice si vážím toho, že mi věnoval svůj čas. Za celou redakci, mu chci popřát, spousty úspěchů a splněných snů. Těším se na další jeho vystoupení plné energie a kvalitní muziky.

Autor: Kateřina Šimková

 

Vybavujeme zkušebnu. 10 věcí, na které jste určitě zapomněli

Našli jste vaši vysněnou zkušebnu (Hledáme zkušebnu, zn. Spěchá), pořídili si první aparát a rozbili prasátko na první nájem. Nic ...
Značka Pro Pokračování Textu

Chystáte se na tvorbu presskitu? Co vše by měl obsahovat?

Zpěvák, kapela, orchestr nebo sólová vystoupení. Takřka všechny druhy performance se dnes neobejdou bez tzv. press kitů. V dnešním článku ...
Značka Pro Pokračování Textu

Hudební distribuce v Čechách

Ten krásný pocit, když už držíš své vysněné album v ruce. Nemůžeš se dočkat, až ho vypustíš mezi lidi a ...
Značka Pro Pokračování Textu

Seriál “Hudební guerilla”: Síla osobního kontaktu

Za málo peněz udělat hodně muziky. Následující série článků ale nebude o doslovném významu tohoto českého přísloví. Spíše by sedělo: ...
Značka Pro Pokračování Textu
sociální sítě pro muzikanty

Hudebníky nejpoužívanější sociální sítě

Dnešním tématem, na které se společně podíváme, jsou sociální sítě. A samozřejmě myslíme sociální sítě využívané pro fungování kapel a ...
Značka Pro Pokračování Textu

Hudba, koncentrace a relaxace aneb jak nám hudba může pomáhat? Koncentrace a sluchová percepce

V minulé kapitole našeho seriálu jsme se dozvěděli, jak je důležité volit hudbu podle toho, jakou aktivitu se chystáme dělat ...
Značka Pro Pokračování Textu

Report: Jak se spolupracuje s 4Urecords?

Jelikož se ráda dočítám o Vašich zkušenostech s různými společnostmi, kluby, lidmi atd. Ráda bych Vám předala i mou zkušenost ...
Značka Pro Pokračování Textu

Hledáme zkušebnu, zn. Spěchá

Zkušebna je pro muzikanty druhý domov. Svatý prostor nasáklý pivními výpary, upocenými tričky a čističem strun. Nebo možná preferujete uklizený ...
Značka Pro Pokračování Textu

Smlouva před hraním: Nutnost nebo zbytečnost?

Po delší době se vracím s novým tématem, ke kterému mě opět přivedla vlastní nedávná zkušenost. Otázka pro ty z ...
Značka Pro Pokračování Textu
Loading...
Hledáme hudební redaktory

Přihlašte se k odběru novinek z hudebního světa muzikantiakapely.cz

Zásady ochrany osobních údajů.
Používáme ověřený mailingový program MailChimp


Partneři: