Seriál – Elektrická kytara (díl první)

Elektrická kytara je bezpochyby věc, která v polovině minulého století zásadně změnila hudební vývoj. Pro kytaristy i posluchače tím správným směrem, směrem sem – k naší přítomnosti. Zajímalo by mně, jestli to tenkrát 1940 – 1950 někdo věděl, nebo tušil. Sázka na elektrickou kytaru tenkrát vyšla na 100%. V tomto miniseriálu se pokusím srozumitelně a snad i nepříliš nudně popsat (z pohledu dlouholetého aktivního rockového kytaristy), co si o těch všech elektrických kytarách myslím.

Velmi stručně mini-historie kytary:

První oficiálně uznávaná elektrická kytara je Rickenbacker Frying Pan vyrobená v roce 1932. Frying Pan, v překladu “ pánev na smažení” – velmi trefný název. Dříve se říkávalo, jak to na tu kytaru ten či onen kytarista “dobře smaží”. A pak v roce 1935 další Rickenbacker Electro-Spanish Ken Roberts.

Tak teď už víme, že první kytary s elektromagnetickým snímačem pocházejí z období 1930 – 1940. Elektromagnetický snímač je to velké TO, co “dělá” zvuk elektrické kytary zvukem. A docela velké překvapení je, že dnes v roce 2018 se na nástroje, kterým se stále říká elektrická kytara, dávají vlastně “ty samé” elektromagnetické snímače jako tenkrát (nechytejte mně pls úplně za slovo, jsou samozřejmě vylepšené, nicméně v principu stejné).

Dnešní závěr:  elektrická kytara je kus prkna, vyfrézovaný do nějakého líbivého tvaru, s otvory pro tu správnou elektroniku (snímače), k tomu je přišroubován, nebo přilepen kytarový krk s ladící mechanikou, natažené ocelové struny (ano struny na el. kytary jsou ocelové, protože jinak by ty snímače “nehrály”), je to doplněno nějakým dalším hardwarem (např. kobylka, tremollo). Přidá se tam jeden (ano stačí jen jeden) a nebo více snímačů “a je to”. A můžeme to  vrazit do toho našeho, správného (nejlepšího) kytarového aparátu.

Jo málem jsem zapomněl, el. kytara taky může být nalakovaná, ale nemusí, hrát to bude i úplně “nahaté” – nenalakované 🙂

To je pro dnešek vše, v dalším díle se budu věnovat již moderním a široce rozšířeným modelům elektrických kytar, jejich elektronickému vybavení a také trochu hře na ně a vůbec všem těm různým věcem okolo nich. A že jich je.

 

S pozdravem Tomáš Pavelka

(10 let učím soukromě na kytaru, hrál jsem v kapelách Dolmen, Pavla Kapitánová Band, Milan Schelinger Band a dalších. Aktuálně hraju v kapelách McEllen, Dark Phoenix – baskytaru, Judas Priest Revival – Praha)

Hledáme hudební redaktory

Přihlašte se k odběru novinek z hudebního světa muzikantiakapely.cz

Zásady ochrany osobních údajů.
Používáme ověřený mailingový program MailChimp


Partneři: