Hra na hudební nástroje pozitivně ovlivňuje mozek, shodují se vědci

O tom, že lidská aktivita se projevuje v různých částech mozku se vědci přesvědčili už několikrát. Specifický vliv na mozek má ale poslech hudby. To není ale vše. Hra na hudební nástroje dokonce způsobuje, že se váš mozek na magnetické rezonanci rozsvítí jako vánoční stromeček.

Poslech hudby vás možná uklidňuje. Ve vašem mozku to ale vře jako v polévkovém hrnci. Mozek zpracovává jednotlivé hudební složky jako rytmus, harmonii a melodii zvlášť, nakonec je ale skládá v jeden kompaktní celek, který rozeznáváme jako hudbu.

Lidský mozek pod drobnohledem

Vědci mozek při poslechu hudby zkoumali již několikrát a vždy se dobrali podobných výsledků. Magnetická rezonance a PET scannery (zařízení k pozitronové emisní tomografii) se při mozkové aktivitě zkoumaných objektů rozsvítily jako vánoční stromeček.

Na tom není na první pohled nic zvláštního. Každá lidská aktivita ovlivňuje určité části mozku a ty na ni reagují. Překvapivé ovšem je, že **poslech hudby **se projevuje ne v jedné, ale hned v několika částech mozku.

Rozebrání jednotlivých složek na prvočinitele, jejich vnímání a následné složení do původní podoby při poslechu hudby probíhá ve zlomku sekundy. Jinými slovy – v jedné části mozku se projevuje rytmická část, v jiné melodie a případné vnímání disonancí odhalí další části mozku.

Posilovna pro mozek

Co se ale stane, pokud podrobíme mozek stejnému průzkumu nikoliv při poslechu hudby, ale při její tvorbě? Všichni hudebníci se shodnou, že hra na hudební nástroje má pozitivní vliv na koordinaci. Bubeníci potvrdí i prospěch pro fyzičku. Jak ale vnímá hru na nástroje naše hlava?

Mozková aktivita při komponování hudby se na přístrojích projevila mnohonásobně výrazněji než při pouhém poslechu. Hudba ve sluchátkách se proti těmto projevům stala drobnou prskavkou a přístroje ukazovaly abnormální hodnoty.

Výzkumy kromě toho odhalily, že hra na hudební nástroje funguje jako posilovna pro mozek. Během hraní mozek zpracovává tisíce různých vjemů a namáhají se jeho specifické části.

Záznam z přednášky o tom, jak hra na hudební nástroje ovlivňuje lidský mozek, přehrajete ve videu.

Hra na hudební nástroje okem vědátora

Proč tomu tak je? Vědci se shodují na tom, že hra na hudební nástroje ovlivňuje různé části mozku v jeden moment. Nejvíce ovlivněné oblasti jsou zrakový kortex, sluchový kortex a motorický kortex.

Rozdíl mezi poslechem a hraní na nástroj spočívá právě v přidané motorice. Zatímco při poslechu nehnete ani prstem, koordinace sluchu, zraku a vlastních rukou zapojuje obě mozkové hemisféry.

Při hře na nástroj dochází ke kombinaci lingvistické a matematické přesnosti uložené v levé části mozku a kreativity, která se nachází v pravé hemisféře. Komunikaci mezi oběma hemisférami zajišťuje **kalózní těleso, **které je hrou na nástroj je pravidelně posilováno.

Jaký to má vliv na lidský mozek? Díky trénovanému kalóznímu tělesu muzikanti řeší věci efektivněji a kreativněji. To platí jak na technické, tak na sociální úrovni. Hra na nástroj navíc vyžaduje pochopení emoce, což zlepšuje strategické uvažování, plánování a cit pro detail.

Jsou muzikanti nejchytřejší umělci?

Nejzajímavější na celé situaci je, že zlepšená funkce kalózního tělesa se projevila pouze u muzikantů. Jiní umělci jako malíři, sochaři, spisovatelé a další podobnou mozkovou aktivitu při své práci nevykazují.

Proč tomu tak je vědci zatím zkoumají. Jedno je ale jasné. Kognitivní funkce a neurální procesy u hráčů na hudební nástroje jsou lepší než u ostatní populace.

Vědci při svém výzkumu přišli na ještě jednu věc. Muzikanti si svoje vzpomínky štítkují. Co to znamená? Stejně jako v hudební knihovně, tak i pro každou vzpomínku uloženou v hlavě máme uložena metadata jako popis emoce, zvuku, vůně nebo kontextu.

Hra na nástroj tak zlepšuje nejen strategické plánování. Muzikanti si lépe pamatují, ale vzpomínky si lépe vybavují. I proto často zahrajeme melodii, kterou jsme mnoho let nehráli, jen tak z hlavy.