Oldřich Říha oslavil 75 let. Na hudební scéně se pohybuje více než tři čtvrtě života

Kytarista a zpěvák Oldřich Říha patří mezi známé celebrity. Hudebník se nebojí vyjádřit svůj osobitý názor a bezpochyby miluje svou kapelu Katapult. Oldřich Říha v květnu oslavil 75. narozeniny, z toho 60 let se pohybuje na scéně. Jak ovlivnil svět hudby a existuje rivalita mezi Katapultem a ostatními kapelami?

Narodil se 18. května 1948 v Praze, ve které žije prakticky celý život. Svoji hudební kariéru spojil se známými českými jmény. Frontman kapely Katapult je mnohými vychvalovaný pro jeho styl hry – jiní mu to samé naopak vyčítají. Svoji stopu ale zarazil do české hudební historie výrazným způsobem.

Nejdřív sport, potom hudba

Oldu Říhu známe jako hudebníka a frontmana kapely Katapult. Než se ale vydal na hudební dráhu, věnoval se sportu. Netrvalo to ovšem dlouho a jeho hudební kariéra začala v roce 1963, kdy vystupoval s kapelami

**Meteor **

a

Sinner

.

Tři roky vystupovat v kapele

Shut Up

, kterou založil František Ringo Čech a ve které si zazpíval si s Viktorem Sodomou a Jiřím Schelingerem. Říha se ale nakonec vrátil do kapely Mahagon, kde měl svého blízkého přítele Jiřího „Dědka“ Šindeláře. Kapela se následně přejmenovala na dnes známý

Katapult

.

Oldřich Říha na vrcholu slávy

S Katapultem Říha zakusil největší životní úspěchy. Skupinu založil v roce 1975 v Plzni s Dědkem Šindelářem na baskytaru a Vladimír Krampolem za bicími. Sám Říha se postavil k sólové i doprovodné kytaře zároveň a ujal se zpěvu. V kapele se podepsal prakticky pod všechny písně a v letech 1979 a 1980 ukořistil s Katapultem dvě vítězství v anketě Zlatý Slavík.

Skupina si zažila také krušnější časy, kdy jí KSČ zakázala vystupovat, nahrávat a vydávat nové singly – na jednu prakticky zmizela z veřejného dění. Nicméně právě Oldřich Říha byl rebel, který se snažil i nadále udržet kapelu při životě a písničky nahrával a produkoval pod svým jménem.

Říha byl uveden do Dvorany slávy Plzeňského kraje, a v roce 2007 se dostal do Beatové síně slávy. Jeho sláva neupadá ani dnes, kdy je mu 75 let. Rebela v sobě rozhodně nezapře, což je vidět z mnoha rozhovorů. Snaží se držet krok s dobou a pro svou kapelu nevidí konkurenci. Podle jeho vlastních slov bude hrát tak dlouho, jak mu to zdraví dovolí.

Album Nostalgia je znovuzrození kapely

V letošním roce kapela Katapult a Oldřich Říha vydali nové album

Nostalgie

, které sám veliký označuje jako poctu rock’n’rollu. Nápad na vznik nové desky přišel už v roce 2019, nicméně Covid-19 a restrikce zapříčinily, že se deska nahrávala až v posledních měsících.

Kromě toho Říha prozradil, že

na natáčení desky neměl lidi

. V kapele došlo k rozporům, které označuje jako zradu. V důsledku toho dva spoluhráči odešli a s ohledem na pověst Říhy bylo těžké dát do kupy muzikanty, kteří by si sedli hudebně a lidsky.

Oldřich Říha není Black Sabbath

Nakonec hudebník muzikanty našel a s Karlem Bigmanem Kodlou Dvořákem a Vaškem Zimou se pustil do nahrávání desky. Jak tvrdí oslavenec, posluchač si musí desku poslechnout celou. Její fragmenty samotné nedávají smysl.

Nostalgie je první deskou, kterou dál poslechnout své ženě Janě, se kterou žije už padesát let. Podle všeho byla nadšená a hudebník se přesvědčil o tom, že s muzikou vytrvá, dokud nezemře „Nejsem Black Sabbath, abych vyhlásil konec a odešel. A nejsem Kiss, abych vyhlásil konec a potom se pořád vracel,” uvedl v jednom rozhovoru.

Soupeření s Olympicem? Rivalita neexistuje

Deska nostalgie je pro Katapult jedinečným počinem, protože je na ní kromě klasických zvuků slyšet i saxofon, který Říha miluje. V dnešní době patří kapela mezi stálice rokenrolové scény, nová deska je ale také krokem do dalších let. Ty plánuje zpěvák strávit na koncertech a tvorbou nových songů. Sám prozradil, že se mu s ní otevřel nový svět a prožívá šťastné období.

Oldřich Říha ovšem nevidí v jiných kapelách žádného rivala. Není tomu tak ani v případě Petra Jandy a Olympicu, ačkoliv se to na první pohled nabízí. Sám uvedl, že každá kapela je jiná, fanoušky si najdou obě a jejich pošťuchování v médiích nebo na koncertech označuje jako „špičkování“.

Katapult v klinické smrti?

Hudebník si za svou hudební kariéru zažil mnohé. Na první pohled sice vypadá jako drsný chlap, ale když zemřeli dva členové Katapultu, byl na dně a dlouho trvalo, než postavil zpátky na nohy. V roce 2009 tento svět opustili baskytarista Jiří Šindelář a Karel Jahn, který seděl za bubny. Před ním v kapele bubnoval Tolja Kohout, který zemřel o dva roky dříve. Pro Říhu Katapult znamenal vždy mnohem více, než koníček. Dokonce uvažoval o důchodu, který mu manželka rozmluvila.

Reinkarnace Katapultu se povedla a deska Nostalgie, kterou si nadělil ke svému jubileu, je toho důkazem. Textově i zvukově se Oldřich Říha vrací na začátek své hudební kariéry, vzpomíná ale také na své blízké kamarády, kteří mu byli nejen kolegy, ale také rodinou a životní oporou. Mladí hudebníci, které si do kapely pozval, mu vlili novou krev do žil a Říha si díky hudbě ubral spoustu let. Jeho energie je neskutečná.

Kytarista tří akordů

Mnozí kolegové mají Říhu za trojakordového hudebníka. Co naplat – jeho písně jsou populární už desetiletí a fanouškovskou základnu má pevnou. Jednoduché tři akordy ale rukopis Říhy nezapře. Na druhou stranu si ale muzikant nikdy nehrál na velkého umělce a vesele nedbal na názory druhých, řídí se srdcem a hraje pro fanoušky a nadšence bigbítu, tedy žánru, který obohatil nejen o spoustu hudebních hitů.

Někteří fanoušci se ale domnívají, že s ohledem na věk Říhy zvoní Katapultu umíráček. Rozkvět kapely nenaznačují ani střídání na muzikantských postech… Kromě toho Oldřich Říha prosazuje pravidlo, že kdo hraje u něj v kapele, nesmí hrát v žádné jiné. V dnešní době je to velmi omezující a můžeme se jen dohadovat o tom, kam bude Katapult směřovat. Svoje plány má nesmrtelný frontman zcela jistě někde v hlavně načrtnuté a podle posledních rozhovorů to vypadá, že s kytarou zatím nekončí.

[Zdroj: Vlastní, webové stránky Oldřicha Říhy]