Podcast Frontwoman #11: Songwriting v roce 2025

Je tu další díl Podcastu Frontwoman a tentokrát se zaměříme na téma, kolem kterého se v konečném výsledku vše točí: písničky. Přestože hlavním „gró“ této epizody měla být česká textařina v roce 2025, nakonec jsme spolu se songwriterem Jendou Vávrou poněkud rozšířili záběr a podívali se na vícero aspektů, ze kterých dobrá písnička sestává, i na to, jak se vy sami můžete stát lepším autorem či autorkou.

Jendovi Vávrovi se v branži přezdívá „prezident českého popu“. Ať už se jedná o jeho práci na albu Umami od Ewy Farne, anebo o kolaboraci se jmény jako Mirai nebo Lucie Bílá, v posledních letech se písně, na kterých Jenda spolupracoval, umisťují vysoko v rádiových rotacích a sbírají nemalé úspěchy. Nejen popem je však Jenda živ, své schopnosti propůjčil i jiným interpretům mimo mainstream; osobně například favorizuji Lufťáky a jejich album napsané za jediný den.

Jenda ví, jak udělat dobrou písničku, a hlavně k tomuto umí dopomoci i ostatním, proto pro mě bylo důležité, aby o tomto tématu hovořil právě on. Cílem bylo opět jednou informovat a inspirovat muzikantské publikum. A publikum z řad posluchačů se alespoň dozví, co vše předchází tomu, aby si mohlo ve sprše zazpívat svůj nový oblíbený refrén.

Nosiči emocí

Když jsem se Jendy ptala, co pro něj konkrétně znamená písnička, odpověděl zcela jasně, že emoce. A že autoři a muzikanti jsou nosiči těchto emocí. Sami během podcastu zjistíte, že pro Jendu je velmi důležitý koncept spolupráce a sdílení – písně samozřejmě umí psát i sám, ale skupinový songwriting v rámci takzvaných „sessions“ je něčím, co preferuje a doporučuje všem ostatním. Každý by si to měl aspoň jednou vyzkoušet, i kdyby jen pro rozšíření obzorů.

Deadline je kámoš

Časový pres může být pro někoho prvkem stresujícím, pro jiného prvkem motivujícím. Jenda zcela jasně patří do druhé kategorie. „Celkově se snažím udělat písničku za den,“ říká a vysvětluje, že pokud chemie ve skupině autorů funguje, jeden den a jedna session by měla stačit k tomu, aby píseň získala aspoň základní strukturu a cíl. Jak sám upřesňuje, cítí se být průvodcem a navigátorem v tomto procesu, jehož hlavní ingrediencí je empatie: schopnost napojení se na interpreta a to, co chce písní sdělit. Někdy to jde lépe, někdy hůře, ale trénink dělá mistra. „Je to jako se vším, psaní písniček je jako cvičení na nástroj: čím déle to děláte, tím lepší v tom jste.“

Textařina není vždy taková dřina

Když jsem narazila na téma textařiny, Jenda velmi akcentoval názor, že text je jen částí písně jakožto jednolitého celku a měl by jej podtrhovat. Text, hudba, produkce, interpretace, celkové vyzněni a „vibe“ písně, chcete-li, to vše má fungovat spolu, namísto přizpůsobování všech aspektů jednomu z nich.

*„Co se týče textů, jsem hodně liberální,“ konstatuje Jenda. Ať už se jedná o aktuální trend přízvuků na druhou dobu a kombinace češtiny s angličtinou, pokud to funguje pro písničku, Jenda to bere. Podobně se nenechává spoutávat různými pohledy na klišé: „Cokoliv je v dnešní době vnímáno jako klišé, může být za pár let zcela akceptovatelné anebo v kurzu,” *říká a zmiňuje určitou cykličnost, která je patrná nejen v hudbě.

Psychologie posluchačů jako vliv na songwriting

Všichni asi víme, že způsob, kterým se dnes poslouchá, neřkuli „konzumuje“ hudba, je ve srovnání s minulostí diametrálně odlišný. „Streaming psychologii posluchačů dost proměnil,“ zamýšlí se Jenda. „Minimálně v mainstreamu. Existují určité parametry, které by popová písnička měla splňovat, aby uspěla, třeba už se málokdy dělají dlouhá intra. Pro mě je ale důležité a zábavné občas tyhle věci porušit a hnout s nimi o dvě procenta jinam.“

Povídáme si taky o rádiovém vysílání a konceptu toho, že písnička by hlavně neměla rušit. To mi osobně jde trochu proti srsti: píseň jako nosič emocí – a nemá rušit? „Proto už třeba nejsou tak žádoucí mohutné refrény,“ vysvětluje Jenda. Shodli jsme se ale, že právě takové refrény máme rádi – a u mě osobně to ani aktuální trendy nezmění.

Jak být lepším autorem?

Nedalo mi nezeptat se, jak by se mladí muzikanti podle Jendy mohli stát lepšími autory, a Jenda zmínil slovní spojení „kreativní limity“, které jsme pak dali do rovnítka se spojením „kreativní výzvy“.

Ať už se jedná o vyzkoušení si písničky v jiném žánru anebo o zapracování prvků z jiných žánrů do písně v našem „obvyklém“ stylu, případně (opět) o spolupráci a zpětnou vazbu od dalších autorů nebo o věci typu „zkusím napsat text jen na slova od A“:** cokoliv vás posune a trochu vycepuje v songwritingu**, se nasčítá a pozitivně odrazí ve schopnosti psát lepší písničky.

Hlavní poselství od Jendy a mnoho dalších informací, zkušeností a názorů od nás obou se dozvíte v aktuálním díle Podcastu Frontwoman, nyní k dispozici na YouTube a všech streamingových platformách.

Podcast Frontwoman vzniká pro magazín Frontman. Originální příspěvek naleznete zde:

https://www.frontman.cz/podcast-frontwoman-11-songwriting-v-roce-2025