Podcast Frontwoman #4: Hudební promotér musí být srdcař a blázen

Dříve, než jste čekali, a zcela překvapivě opět přichází Podcast Frontwoman! Pořad, ve kterém spolu se svými konverzačními partnery a partnerkami z hudební scény otevírám rozličná muzikantská témata, představuje už čtvrtý díl. V něm se podíváme do zákulisí koncertů a festivalů optikou promotérů – tedy lidí, kteří tuzemským hudebním fanouškům přivážejí koncerty zahraničních interpretů. Promotérskou činnost vám přiblížíme spolu s Michalem Thomesem (ředitel festivalu Rock for People) a i tentokrát vás čeká spontánní dialog bez filtrů, ze kterého si můžete odnést hodně informací, spoustu názorů a ještě víc otázek.

Za všechno může promotér

„No jó, promotéři, ti to musí mít hrozně jednoduchý. Přivezou si sem, koho chtějí, ještě se zadarmo podívají na koncert, pokecají si s hvězdama a vydělají, prostě nádhera, to bych chtěl/a taky dělat!“

Tak… takhle přesně to není. Před několika lety jsem sama pracovala v promotérské agentuře a bylo to všechno, jenom ne jednoduché. Vlastně jsem dospěla k názoru, že každý promotér musí být jednak neskutečný srdcař, jednak tak trochu blázen. Ano, pracovně se pohybujete v hudebním prostředí (a já muziku miluju nejvíc na světě) a náplní vaší práce je zprostředkování hudebního zážitků dalším fanouškům, což je super, záslužné a nese to s sebou spoustu zážitků. Ale taky máte celou dobu:

1. hlavu ve svěráku: na jedné straně jsou návštěvníci akcí, na druhé zástupci interpreta (manažeři, agenti a další) a vy musíte nějak zařídit, aby byli všichni spokojení, plus se z toho sami nezbláznit.
2. hlavu na špalku: pokud přivezete interpreta a špatně zhodnotíte jeho schopnost přitáhnout obecenstvo, můžete za to vy. Pokud nezajistíte odpovídající komfort a komunikaci vůči návštěvníkům, můžete za to vy. Není-li v šatně dostatek ramínek, můžete za to taky vy. A všechno si to přečtete na fejsbuku dokonce i od lidí, kteří na akci vůbec nebyli, protože… prostě za všechno může promotér.

Člověk to musí mít rád

Michal Thomes už dekády vede festival Rock for People a agenturu Rock for People Concerts, takže promotéřině opravdu rozumí. Festivalu i koncertní agentuře se za ta léta povedlo mnoho promotérských majstrštyků, line-upy posledních ročníků Rock for People jsou toho důkazem. **A s Michalem jsme se shodli, že odměnou promotérovi za všechnu tu dřinu a nervy je pohled na fanoušky, kteří si festival nebo koncert užívají. **Je to pocit k nezaplacení, předcházejí mu však měsíce plánování a příprav, a aby všechno klaplo jak má, je potřeba správná intuice, psychická odolnost a dávka štěstí.

S Michalem jsme prošli celý proces organizace koncertu zahraničního hudebního interpreta. Řekli jsme si, **odkud se vlastně jména berou, jak důležité jsou takzvané „nabídky“, jakou roli hrají ty správné vazby a vztahy s agenty **(ale že o loajalitě v tomto byznysu nemůže být ani řeč) a z čeho všeho sestává rozpočet. Signifikantní porci rozpočtu je pak nutno vyhradit na pronájem prostoru, neboť hned na začátku bookování interpreta si musí každý promotér položit velmi důležitou nerudovskou otázku: „Kam s ním?“… a někdy jaksi není kam.

„Praze chybí dvoutisícový sál“

„Jsi spokojený s nabídkou koncertních prostor?“ zeptala jsem se Michala zhruba v půlce diskuse, leč odpověď jsem trochu tušila dopředu. Ze své skromné promotérské zkušenosti si dobře pamatuji nabídku pražských venues i to, že mezery tam zkrátka jsou.

*„Já jako promotér jsem vlastně nespokojen,“ *potvrdil Michal mé tušení a dal se do vysvětlování: *„Náš tým by mohl dělat mnohem víc koncertů, než dělá, ale mnohdy to limituje nabídka prostor, které jsou v daném termínu k dispozici. Taky samozřejmě nejsme jediní, kdo koncerty dělá, a jsou tu i jiní kolegové/soupeři, kteří o interprety usilují. A **stává se, že i s výhledem rok dopředu nejsme schopni na nějaké datum sehnat v Praze odpovídající sál.“ ***

Následně jsme si seznam pražských klubů a sálů vyjmenovali a odstupňovali dle kapacity. Lucerna Music Bar a Roxy jsou kluby s kapacitou zhruba tisícovky, Forum Karlín už pojme 3500 návštěvníků. Mezi těmito dvěma levely existuje jediný mezistupeň a to je momentálně velký sál Lucerny. Ten však není na hudební akce úplně ideální a navíc je přes plesovou sezonu často nedostupný. „Praze dvoutisícový sál chybí a byl by potřeba,“ uzavřel Michal.

V dnešním díle se dále dozvíte…

Jsou čeští posluchači konzervativní a pozadu oproti západní Evropě? Jak důležitá je alchymie práce se jmény v dlouhodobém měřítku? Jakou část promotérské činnosti nikdy nenahradí AI? Jaké vlastnosti musí promotér mít, aby zvládl v téhle branži úspěšně fungovat? Jak je na tom podle Michala česká hudební scéna a kam kráčí rockový žánr?

Tohle všechno a mnohem více již nyní v Podcastu Frontwoman na všech podcastových platformách a na YouTube!

Podcast Frontwoman vzniká pro magazín Frontman. Originální příspěvek naleznete zde:

https://www.frontman.cz/podcast-frontwoman-4-hudebni-promoter-musi-byt-srdcar-blazen