Pokud pomineme muzikanta hrajícího na svůj nástroj, pak na začátku nahrávacího řetězce stojí většinou mikrofon. V tomto článku si řekneme, jak důležitou úlohu vlastně v nahrávacím procesu hraje a na kolik bychom my muzikanti měli vědět, jakým způsobem funguje a jak se k němu chovat. Řekneme si základní rozdělení mikrofonů a uvedeme si příklady jejich použití.

Mikrofon – základ moderní hudební kultury

My muzikanti známe hlavně svůj nástroj, ale s mikrofonní technikou se setkáváme velice často. Instinktivně tedy víme, k čemu slouží. Méně z nás ale ví, jak například takový mikrofon reaguje na zdroj zvuku z různé vzdálenosti nebo úhlu, nebo jak s ním správně zacházet. Při práci ve studiu nebo na pódiu se však tyto poznatky můžou hodit a usnadní tak život nejen nám, ale i zvukařům.

Technicky vyjádřeno je mikrofon elektromechanický měnič, který nám převádí mechanické kmity nástroje nebo zpěvu na elektrický signál. Ten je dále zpracovatelný různými obvody ovlivňující jeho dynamickou či frekvenční charakteristiku. Hlavně se nám ale tak naskýtá možnost zaznamenat hudební skladbu. Mikrofon tak zcela zásadním způsobem změnil a rozšířil podobu hudební kultury. Dokonce nebudeme přehánět, když budeme tvrdit, že umožnil vývoj a rozšíření většiny moderních hudebních žánrů.

Mikrofony a jejich dělení

První mikrofon byl sestrojen v 70. letech 19. století nikým menším než slavným Thomasem Alva Edisonem v kooperaci s Emilem Berlinerem. Mikrofon založený na změně elektrického odporu stlačovaných uhlíkových zrn byl použitý v prvních telefonech Alexandra Grahama Bella. Dnes se tento typ mikrofonu prakticky nepoužívá pro jeho nespolehlivost, zato se ale vyvinula celá řada dalších typů mikrofonů. Dělíme je podle typu elektromechanické konverze na:

  • kondenzátorové,
  • dynamické,
  • páskové,
  • elektretové,
  • kontaktní.

Nejpoužívanějšími typy ve studiu i na pódiu jsou bez pochyby kondenzátorové a dynamické, proto se budeme dále bavit především o nich. Páskové a elektretové systémy se využívají hlavně ve studiu, s kontaktními se naopak potkáte spíše na pódiu ve formě piezoelektrických snímačů na nástrojích.

Mikrofony si můžeme vybírat nejen podle jejich typu, ale také některých zásadních vlastností, které mohou být stejné pro více typů mikrofonů v závislosti na konstrukci.

Kondenzátorové mikrofony

Kondenzátorové neboli kapacitní mikrofony si uvádíme jako první, protože byly i z historického hlediska dříve než ostatní typy. První kondenzátorový mikrofon sestavil jistý Edward Christopher Wente z Bellových laboratoří roku 1916 v reakci právě na nespolehlivost uhlíkového mikrofonu.

Jeho princip je jednoduchý. Nabitý deskový kondenzátor má zadní nepohyblivou elektrodu a přední, tenkou pohyblivou membránu, která reaguje na mechanické kmity. Mechanické kmity stlačují přední desku kondenzátoru a tím mění jeho kapacitu. Změna kapacity vyvolá proud – elektrický signál.

Konstrukce takového mikrofonu je už složitější a mikrofon vyžaduje tzv. phantomové napájení (nejčastěji se používá 48 V), aby se na deskách kondenzátoru udržel náboj. Zároveň je výstupní signál poměrně slabý, a tak jsou mikrofony vybaveny ještě předzesilovačem. Většinou je předzesilovač tranzistorový, dražší modely ale mohou mít historicky starší lampový, který produkuje „teplejší“ zvuk (identická situace jako u kytarových zesilovačů).

Schéma kondenzátorového mikrofonu (převzato z mobilenet.cz)

Kondenzátorové mikrofony se dále dělí podle velikosti membrány na velko-membránové a malo-membránové (tzv. tužkové). Velko-membránové mají velké využití ve studiu na snímání zpěvu nebo nejrůznějších nástrojů. Jde o jeden z nejuniverzálnějších mikrofonů. Pro nástroje, které mají rozsah především ve vyšší části frekvenčního spektra (například činely), je ale lepší použít mikrofony tužkové, jejichž malá membrána lépe reaguje právě na vyšší kmitočty.

Při práci s kondenzátorovým mikrofonem je třeba mít na paměti, že je připojen na napájecí napětí, a tak není dobré ho odpojovat, pokud je zapnuté. Následné lupnutí může poškodit citlivou membránu. Kondenzátorové mikrofony, zvláště velko-membránové, jsou také náchylnější na zpětnou vazbu, která opět může membrány poškodit. Přitom nejde jen o zesílení do reproduktorů, ke zpětné vazbě může dojít i při velkém zesílení do sluchátek a nešťastné manipulaci s nimi okolo mikrofonu.

Dynamické mikrofony

Stejný Wente, který stál za vynálezem kondenzátorového mikrofonu, sestrojil o patnáct let později, tedy v roce 1931, společně s Albertem Thurasem první dynamický mikrofon. Využívá elektromagnetického principu – cívka, která je spojena s pohyblivou membránou, se pohybuje v magnetickém poli. Pohybem cívky se indukuje napětí a tím vzniká, opět poměrně slabý, elektrický signál.

Schéma dynamického mikrofonu (převzato z mobilenet.cz)

Na rozdíl od kapacitního systému je ten dynamický mnohem robustnější a odolnější. Vydrží vyšší akustický tlak než kapacitní mikrofon, využívá se proto na snímání velmi hlasitých nástrojů. Má jednodušší konstrukci, a tak může být také levnější. K činnosti nepotřebuje napájecí napětí.

Na druhou stranu tyto mikrofony více šumí, a proto je třeba snímat nástroje či zpěv z menší vzdálenosti od membrány. To jejich využití ve studiu často velmi omezuje, protože snímáním z kratší vzdálenosti se může z nástroje ztratit jeho přirozená barva a charakter. Dalším omezujícím faktorem je opět velikost membrány, zde o něco více než u kapacitních mikrofonů. Proto u dynamických mikrofonů většinou nenajdeme úplně univerzální model, ale vždy je určen ke snímání určité skupiny nástrojů podle frekvenčního rozsahu (zpěvový mikrofon, nástrojový mikrofon, basový mikrofon atp.).

Nejčastěji se s dynamickými mikrofony setkáme na pódiu, díky odolnosti i díky jejich menší náchylnosti ke zpětné vazbě. I tak je samozřejmě dobré pamatovat na správné zacházení. Nedržíme mikrofon tzv. „za bambuli“, neboť tím měníme jeho frekvenční citlivost a směrovost, čímž jednak měníme výsledný zvuk, a za druhé vyvoláme právě zpětnou vazbu. Do mikrofonu zpíváme co nejblíž to jde, skoro na dotyk rty – kvůli šumu i kvůli přeslechům. 

Obecné vlastnosti mikrofonu

Bez ohledu na princip elektromechanické konverze lze u mikrofonů vysledovat některé parametry, které zásadním způsobem ovlivňují jeho použití. Jde především o citlivost mikrofonu a jeho směrovou charakteristiku. 

Citlivost mikrofonu nám udává, jaká je výstupní úroveň signálu při určitém akustickém tlaku. Čím citlivější mikrofon, tím má větší odstup od šumu, a je tedy vhodnější na méně hlasité nástroje a zdroje zvuku. Pro extrémně hlasité nástroje je zase lepší sáhnout po méně citlivém mikrofonu, aby nedocházelo k přebuzení mikrofonního předzesilovače.

Směrovost mikrofonu nám udává citlivost mikrofonu v různých úhlech natočení membrány od zdroje zvuku. Jinými slovy, podle konstrukce mikrofonu může být zvuk přicházející z některých stran potlačen. Mezi základní směrové charakteristiky patří kulová, osmičková a kardioidní. Kulová neboli všesměrová charakteristika mikrofonu zajistí vyrovnané snímání zvuku ze všech stran v rovině membrány. Osmičková snímá zvuk především zepředu a zezadu mikrofonu, na stranách je zvuk potlačen. Kardioidní charakteristika je nejpoužívanější, protože je nejvíce směrová – snímá zvuk především zepředu, z ostatních stran zvuk více či méně potlačuje.

Citlivostní i směrová charakteristika mikrofonu je také závislá na frekvenci zvuku. U různých nástrojů a různých tónových rozsahů se bude tedy mikrofon chovat trochu jinak. 

To, jak náš nástroj či hlas bude nakonec znít, se dá tedy obecně ovlivnit směrem mikrofonu a také vzdáleností od mikrofonu. Pokud budeme u mikrofonu blíže, narůstá nám podíl basových frekvencí (tzv. proximity efekt), výsledný zvuk bude více zahuhlaný, ale intimní s minimálním podílem okolního prostoru. Pokud půjdeme od mikrofonu dále, zvuk bude vyrovnanější, ale bude mít větší dozvuk. Pozicí tedy můžeme udělat základní „ekvalizaci“ a rozhodně je dobré se při nahrávání příliš nehýbat, aby se zvuk v nahrávce příliš neměnil. 

Doufám, že všem, kteří s nahráváním začínají, dal článek základní náhled na jeden z nejdůležitějších prvků studiové techniky. Zajímá vás mikrofonní technika ve větším detailu? Dejte mi vědět do komentářů.

Petr Veselý

 

Zpěv

Žádný hudební sluch? – Mýtus!

Už vám někdy někdo řekl, že nemáte hudební sluch? Ať radši nezpíváte, protože vám to nejde? To ale nemusí být ...
Značka Pro Pokračování Textu

„Hrát jen pro sebe je dost krátkozraký a nemyslet na fans se nevyplácí,“ vzkazuje Ricardo Delfino – Redakční zpovědnice, 2.díl

Několikrát do týdne máte možnost číst články z různých odvětví hudebního světa. Reportáže, rady, návody, rozhovory, zajímavosti a další. Ale ...
Značka Pro Pokračování Textu

Pořádáme kulturní akci, díl 3 – Kdo tohle všechno zaplatí?

V prvních dvou dílech seriálu Pořádáme kulturní akci (1. díl a 2. díl ) jsme se zamýšleli nad otázkami jako ...
Značka Pro Pokračování Textu

Pardubičtí Corpulent Provocateur představí nový singl a videoklip

Dnešního data, 25. října, vydává pardubická parta Corpulent Provocateur singl a videoklip k písni Call Girl. Ten natočili v londýnských ...
Značka Pro Pokračování Textu

Tiskovka nebo PR článek? Oslovujte média správně

Ať už vydáváte CD nebo propagujete vaše podzimní turné, mediální podpora není na škodu. Krátký článek v novinách přiláká publikum, ...
Značka Pro Pokračování Textu
sociální sítě pro muzikanty

Sociální sítě používané hudebníky, díl 3. – Twitch.tv, YouNow

V předchozích dílech jsme mimo jiné psali o tom, že Facebook a Instagram mohou sloužit i k přenosu živých vysílání ...
Značka Pro Pokračování Textu

Technika nahrávání – mikrofon

Pokud pomineme muzikanta hrajícího na svůj nástroj, pak na začátku nahrávacího řetězce stojí většinou mikrofon. V tomto článku si řekneme, jak ...
Značka Pro Pokračování Textu

Musicograma na míru II: tvorba videa

V minulém článku jsme si ukázali základní pravidla, jak vybrat správnou hudbu na musicogramu a jak ji upravíme. Nyní se podíváme ...
Značka Pro Pokračování Textu

I Am Rosie odhalila nový videoklip s písní Can See You

JakI am Rosie je mladá česká zpěvačka, která se nebojí odlišit a vzbouřit. Není výrazná pouze vzhledem, ale i osobitou ...
Značka Pro Pokračování Textu
Loading...
Hledáme hudební redaktory

Přihlašte se k odběru novinek z hudebního světa muzikantiakapely.cz

Zásady ochrany osobních údajů.
Používáme ověřený mailingový program MailChimp


Partneři: