Tréma není tabu. Jak pracovat se strachem před vystoupením?
Tréma je známý psychický stav emočního napětí, který se projevuje před veřejným vystoupením, pohovorem nebo jinou důležitou událostí. Jedná se o úzkostlivý strach, který se zdržuje v krátkých intervalech, ale sužovat vás může po celý život. Je odvozen z latinského tremere – chvění. Dotýká se lidí…
Tréma je známý psychický stav emočního napětí, který se projevuje před veřejným vystoupením, pohovorem nebo jinou důležitou událostí. Jedná se o úzkostlivý strach, který se zdržuje v krátkých intervalech, ale sužovat vás může po celý život. Je odvozen z latinského tremere – chvění. Dotýká se lidí z různých oborů i rozdílných charakterů, přesto se jí ale nevěnuje dostatek pozornosti.
Za evokativnější definici lze považovat strach ze strachu. V době perfekcionismu se snažíme o co nejdokonalejší pózu a výkon. Nahrává tomu ustavičný nátlak na ambicióznost a neomylnost. Mimo strachy zásadní, tedy o zázemí a základní potřeby, máme častěji a do větší míry strachy tzv. relevantní, abychom dosáhli svých metapotřeb, nebo si pěstovanou pózu nijak nepoškodili. Obávaným následkem tohoto strachu je poškození reputace.
Trému ve vašem životě ve velké míře ovlivňuje výchova. Lidská psychika je zajímavá v rozmanitém a leckdy nelogickém uspořádání vzpomínek a priorit. Člověk má vštípené dětské zážitky, u nichž leckdy zapomíná na úspěchy a do popředí staví neúspěchy. Samozřejmě záleží na charakteru jedince, ale přístup nejbližších a výchova jsou klíčové. Tréma není dědičná, ale považuje se za výchovné vzorce chvály a kritiky.
S
ymptomy trémy jsou všem blízké. Lze je ale překonat? Mezi zažité prostředky k odbourání trémy patří „panák na kuráž“ nebo „cigareta na uklidnění“, jsou ale i jiné možnosti. Tréma je běh na dlouhou trať, který si ale snadno usnadníte.
Tréma patří k vystupování
Uvědomte si, že tréma není výpovědí nedostatku talentu nebo schopností člověka. Malá tréma k vystupování patří, protože se přirozeně bojíte, abyste předvedli výkon, na který jste se připravili. Naší přirozeností je ale i fakt, že nahlížíme ostýchavě na budoucnost a jsme v neustálém presu něco řešit a plánovat. U trémy je důležité položit se do přítomného okamžiku. Užijte si váš výstup.
Je široké spektrum reakcí a vlastností. Klíčem k překonání trémy je sebepřijetí, které se rovná sebevědomí. K tomu dojdete prostřednictvím práce na fyzické, ale hlavně psychické kondici. Je to nekončící proces zaměření se na sebe. Tělo je jako stroj. Když ho vyrušíte z normálu, musí se vyladit, aby fungovalo tak, jak má. K tomu si určete komfortní zónu, zahrnující trému a jiné osobní nedostatky. Přijměte strach a počítejte s ním.
Vystupujte pro sebe. Nemyslete na nikoho jiného a kritiku, ale ani chválu, si nepouštějte příliš k tělu. Leckdy si trému vytvoříte sami, protože se nevědomky vyžíváte v prekérním rozrušení. Člověk s plachým charakterem a neurotickým cítěním si trému přivolá, jelikož se takový narodil. Je náchylnější a zranitelnější. U exhibicionisty, který se rád vystavuje a užívá si pozornost, tréma nanejvýš povzbudí nadšení. Vše je ale o cviku. Tělo se dá vytrénovat a mysl ošálit.
Vždycky se něco pokazí a tréma je u většiny lidí nevyhnutelná, s těmito tipy může být ale únosná. Snažte se mít nad věcí kontrolu. Na vystoupení přijďte dřív, mějte navrch. Pobavte se s obecenstvem, a tím se přesvědčíte o jejich lidskosti. Slam básník Filip Koryta (Dr. Filipitch) prodával vstupenky před svým představením a bavil se s publikem. Sám tuto situaci popsal jako prostředek pro odbourání trémy a příčinu nenuceného vystupování.
Důležitá je socializace. Je dobré hrát před lidmi nenuceně, bez posuzování a pro radost. Vystupujte kdekoliv a kdykoliv, třeba i neplánovaně. Léčba šokem bývá velmi účinná. V současné situaci nemůžeme veřejně vystupovat, nicméně si můžeme výstupy nacvičit doma formou nahrávek. Vaše chování si můžete analyzovat a vychytat nedostatky.
Trénink dělá mistra
Říká se těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Možná je to jen placebo uklidňujících slov, nicméně příprava nepodceňujte. Rozehrajte se, rozmluvte se, upravte se. Najděte doplněk či talisman, který vám zvýší sebevědomí. Vytvořte si alterego –- alternativní osobnost na vystupování a udržte si odstup od výkonu. Prodávejte scénu jako produkt.
Najděte si vhodnou kombinaci strachu a nadšení, jedná se o velmi individuální záležitost. Vaše připravené vystoupení si projděte, ale jen povrchně, nezabíhejte zbytečně do detailů. U hudebníků je to podobný proces, jako když si člověk potichu čte – představujete si zvuk zapsaných slov v duchu. Můžete si pročítat noty, zpívat si melodii, hrát v hlavě. Velkou výhodou je také schopnost improvizace. Celkově nejde o technickou preciznost a striktní dodržení všech připomínek, ale o dojem, který, když je jistý, působí velmi poutavě. Není důležité hrát perfektně, ale hravě.
Uvědomte si, že se lidé přišli podívat na vás. Přišli vás podpořit a udělali si čas v době, kdy už nikdo čas nemívá. Osvoboďte se od sobeckého zahledění do sebe, važte si publika a pracujte s ním. Najděte si v něm duševní podporu a navazujte oční kontakt. Stanovte si rituál před i po vystoupením. Zapište si datum na viditelné místo, abyste s tím psychicky počítali a srovnali se s tím. Co je napsané, se stane nevyhnutelným.
Neposlouchejte vystupující před sebou a jděte až přímo na své vystoupení. Mnoho lidí nás z neznámých důvodů i v dobré snaze stresují, je dobré se od nich distancovat. Každý si postupem času, po několika akcích, najde činnost, kterou se zklidní. Někomu pomáhá pobyt na čerstvém vzduchu, někdo se rozcvičí, někdo se o samotě připravuje na výstup.
Když nejde o život, nejde o nic. Jsou důležitější věci a je zbytečné trápit se nad něčím, co děláme z vlastní iniciativy a s láskou. Každá situace se dá zlehčit a humor nezklame a zpravidla ani neurazí. Tréma se dá brát i jako přítel umělce. Je to o úhlu pohledu, který si můžete přetvořit. Tréma by vás neměla svazovat a děsit, ale naopak motivovat k výkonu.
