Trápí vás tréma? Využijte toho a bojujte s ní!
Strach. Třes. Stres. Obavy. Zažili jste již někdy tyto pocity? Patrně nejde o nic jiného než o obyčejnou trému. Nebojte se jí, tréma nekouše. Občas nám ale pořádně zkomplikuje situaci. Pojďme si ukázat, jak si s ní poradit.


Strach. Tř
es. Stres.
Obavy. Zažili jste již někdy tyto pocity
? Patrn
ě nejde o nic jiného než o obyčejnou tr
é
mu. Nebojte se jí, tréma nekouš
e.
Obč
as n
ám ale pořádně zkomplikuje situaci. Pojďme si ukázat, jak si s ní poradit.

Čeká vás vystoupení nebo si jen chcete zahrát s partou přátel a
vy se již týden dopředu obáváte možného neúspěchu, pochybujete o sobě.
Tréma, latinsky
tremere
, je stav emočního napětí, kdy jsme nesví, svírá se nám hrdlo a buší nám srdce. Obvykle přichází před důležitým okamžikem. Prvně je třeba si říci, že **tréma je naprosto normální **a všichni jsme ji zažili. Není se za co stydět. Je ale pravda, že čím silnější trému zažíváme, tím více klesají naše výkony. Proto je důležit
é
s ní umět pracovat.
Neběhejte hned na podium – začněte doma v pokojíčku
Jedna z nejlepších metod, **jak zmenš
it tré
mu** př
ed
větším a očekávaným vystoupením je udělat si menší koncert. Přizvěte si rodiče nebo kamarády na zkoušku. Ano, budete nerv
ó
zní – ale budete chtít podat ten nejlepší výkon. Tato situace je mezistupeň mezi velkým koncertem a obyčejnou zkouškou, který vám umožní si na trému zvyknout.
Důležit
é
je zažít tr
é
mu před hlavní udá
lost
í. Na vašem prvním vystoupení se pravděpodobně nebudete moci stresem ani pohnout. Budete hůře dýchat a ruce se vám budou třást. Čím d
é
le ale budete dělat vě
ci,
které působí stres, tím lehčí to nakonec bude. Nakonec si začnete vystoupení užívat.

Chyb si nikdo nevšimne
Vzpomeňte si na **poslední koncert, na kter
é
m jste byli**. Užili jste si ho? Pravděpodobně ano – celou dobu jste se bavili. Rozhodně jste nehledali chyby. A když už jste nějakou naš
li, ne
řešili jste to a možná si na ně s odstupem ani nevzpomenete.
Stejně hudbu vnímají i ostatní. Publikum nebude stát pod podiem a sledovat vaše prsty. Vůbec si jich nevšimnou. Jdou si užít vystoupení a nehledají chyby. A když už nějakou uděláte, nic se neděje. Při správném nasazení vám je publikum odpustí.
Soust
řeďte se
!
**
Soust
řeďte se na daný okamžik**. Při naprosté koncentraci tr
é
ma zmizí sama. Plně se věnujte vystoupení a soustřeďte se na daný okamžik.
Před i během vystoupení se vyhněte alkoholu. Možná vás uvolní a vy se budete cítit lépe. Vaše soustředěnost a koncentrace jsou rázem pryč. Což je to nejhorší, co se vám může stát. Snažte se o profesionalitu. Eliminujete riziko chyb a tréma se postupem času zmenší.
Tr
é
ma se l
é
pe zvládá vyrovnaným lidem
Pokud jste z dlouhodobého hlediska vyrovnaní po psychické i fyzické stránce, trému a stres zvládnete snadněji. Fyzická aktivita jako běh vám vyčistí hlavu a navíc zaměstnáte tělo. Vyplavené endorfiny vás navíc nabudí na další výkon.
Cesta je cíl
*„Ten, co rád chodí dojde dál, než kdo touží pouze
po c
í
li.“
- Myslete na to! Přeci jen to, co vás čeká v budoucnu,
nen
í
nic
oproti tvrd
é
práci, kterou jste už udělali.
Užívejte si cestu, po které právě jdete. Zamyslete se nad svými úspěchy, které jste dokázali. Až půjdete na stage, tak si věřte a vzpomeňte si na to, co máte za sebou. Hrajete hudbu, která vás baví. Díky vědomí cesty za sebou tréma postupně opadne. Pokud se něco pokazí, nic se neděje. Hlavně si to užívejte!
Veškeré informace uvedené v článku jsou založené na osobních zkušenostech autora.
Sledujte můj video seriál, kde radím nejen začínajícím kytaristům. V jednotlivých dílech se věnuji muzikantům a hudbě celkově a předávám jim mnou nasbírané postřehy. Navštivte také můj web Kytara, nejlepší přítel člověka, kde najdete moje další sociální sítě.

Autor
KYTARA, nejlepší přítel člověkaBaví tě hrát na kytaru? Rád sleduješ různé tutoriály, návody nebo si prostě jen brnkáš písničky? Skvělé! Rád ti s tím pomůžu. Jmenuji se Pavel Horejš a s hudbou jsem začal docela pozdě, až ve svých 15 letech. Rodiče mě jako malého zkoušeli přihlásit do různých uměleckých škol, avšak marně. Bylo jim řečeno, že hudbu necítím, a že to tak nějak nemá cenu, že stejně nikdy nebudu hrát na žádný nástroj nebo zpívat. A ejhle, o 10 let později jsem začal hrát na klávesy a později kytaru. Jako samouk. Do kytary jsem se hned zamiloval. Z počátku jsme spolu trochu válčili, ale později se z nás stali nerozluční přátelé. Dnes kromě kytary rád zpívám a hraji na basu, klávesy nebo bicí. Drtivou většinu věcí jsem se učil sám, a že mi něco někdy opravdu trvalo :D. Tehdy bych byl rád, za nějaké rady, tipy a tutoriály. Proto točím kytarová videa, různé tutoriály, covery, tipy&triky... Nikdy se nevzdávejte a nevěste hlavu. Jde to! Je to jen o Vás! Ať Vám to hraje.
Všechny články autora →

