„Fanoušci nám dávají sílu táhnout to dál,“ říká manažer kapely Cerberos

Cerberos je heavy rocková kapela z Plzeňského kraje. Na našem magazínu se s nimi nesetkáváte poprvé. Vloni zůstali těsně pod čarou a první ročník ankety Zlatý mikrofon opanovala 9. Planeta, vítězství urvali a potkali jsme se s nimi na pomyslné bedně hned vedle loňského vítěze. V pražské restauraci U Habásků Cerberos předvedl skvělou show a uzavřel celý večer.

Kapelu Cerberos tvoří pětice dobře naladěných chlapíků v různém věku. Na koncertě podali dobrý výkon a jejich vystoupení bylo skvělou tečkou za povedeným večerem pod taktovkou Rádia Géčko. V rozhovoru jsme se ptali na to, jaký názor má Cerberos na hudební ankety, jak dělali svůj poslední videoklip a jak si poradili s nahráváním jejich první desky Nežijeme v ráji.

Při rozhovoru jsme si povídali s basákem a manažerem kapely Cerberos Fonzeem (F) a připojil se charismatický zpěvák Robert (R). V některých odpovědích se shodovali, jinde se projevila odlišnost názorů zpěváka a manažera.

Rozhovor s kapelou Cerberos

Cerberos vydali 8. 5. nový videoklip plný motorkářů k songu První ani poslední. Nejen o něm jsme se ale bavili v dlouhém rozhovoru. Jak vznikla a proč se tak liší od prvního klipu Cerberos? I na to odpovídají dva zpovídaní v rozhovoru.

Přebrali jste cenu Zlatý mikrofon od Rádia Géčko za první místo v posluchačské anketě. Jaký je to pocit?

F: Je to neuvěřitelnej pocit. Pro muzikanta je to nádherný zadostiučinění a radost, když víš, že lidi tvojí hudbu poslouchají a ocení.

**R: **Pocit je to skvělý. Pro každýho muzikanta je krásný pocit a satisfakce, když se jeho hudba líbí a lidi ji rádi poslouchají.

Výhry v anketách občas provází kontroverze ve smyslu, že vyhrávají kapely, které si to vyklikají a menší kapely nemají šanci prorazit do rotací rádií a povědomí posluchačů. Jak se jako kapela obecně stavíte k hudebním soutěžím a anketám?

F:

Jasně. Může to být nastavený všelijak. Nicméně tahle soutěž se nám zdála v tomto ohledu dost podchycená. Ale i tak zkoušíme všechny soutěže, který nám přijdou do cesty. Zkusit se má všechno a každá zkušenost se počítá.

R: Snažíme se účastnit všech možných anket a soutěží a jak říkáš, někdy člověk nemá šanci. Ale i takové „nevyhrané“ ankety nás dokážou aspoň trochu zviditelnit a oslovíme díky nim nové posluchače.

Vraťme se ale na začátek. Kapela vznikla v roce 1996 v Plzeňském kraji a za tu dobu jste nasbírali slušnou základnu fanoušků. Jak byste se ale popsali lidem, kteří o vás nikdy neslyšeli?

F: Jsme banda hudebních nadšenců. Hrajeme starší poctivej rockec a do toho se nám v tomto směru přidává moderna z kategorií melodic rocku, nebo heavy rocku. Myslím že na své si přijde mladší i starší generace. Mají nás rádi punkáči, rockeři i metalisti. Všechny tyhle rock-metalovo-punkový doupata jsme prolezli a všude nás tyhle komunity vřele přijaly. Zpětná vazba od lidí většinou prozrazuje, že hudba je dost kvalitní, tak doufám že to není kec.

**R: **Parta veselých kluků, která hraje melodický heavy rock, s vlastní tvorbou a českými texty. Bavíme se každým vystoupením a myslím, že tím i bavíme obecenstvo.

A kde máte svoji největší fanouškovskou základnu dneska? Podle koncertů bych to tipnul na Plzeň a západní Čechy obecně…

F: Určitě máš pravdu. Snažíme se ty pomyslný vlaječky po Čechách rozmisťovat kde se dá. Máme něco rozjednáno kolem Českých Budějovic, letos jedem do Zlínskýho kraje, kde už jsme v minulosti hráli na Masters of Rock. Praha nám taky není cizí a máme ji rádi. Lidi se tam umí dobře bavit. Ale samozřejmě nejsilnější jsme doma, což je západ naší země. Do budoucna máme určitě ambice se podívat alespoň kousek za hranice.

**R: **Přesně tak, převážně Plzeňský a Karlovarský kraj. Ale díky rádiím a vystoupením po celé republice máme fanoušky všude možně. Třeba na MOR 2022 ve Vizovicích si nás tam našli fanoušci z Litvy, fotili se s námi a chtěli podpisy a přitom na hlavní scéně hrála hlavní hvězda festivalu Judas Priest. To se ale samozřejmě nestává každý den.

Když si poslechnu vaši novou desku, vybaví se mi motorkářské srazy, na kterých se také pravidelně objevujete. To platí také o vaší rockerské pódiové image. Je vám tenhle životní styl blízký?

F: Původně to nebyl záměr. Motorkáři a tohle prostředí si nás ale našlo samo a my jsme se tomu nebránili. Motorky v tobě evokují volnost, nevázanost, nespoutanost a svobodu – taková naše hudba je. Navíc mezi motorkáři najdeš právě rockery, metalisty i punkáče a tyhle lidi dohromady spojuje právě motorka a srazy. Když pak lidi slyší naši hudbu, řekou si, že tohle by na sraz nebo moto klubu bylo fajn.

**R: **Motorkářský styl ve mně evokuje pocit svobody, volnosti, volnomyšlenkářství, ale taky živočišnost a tak. Takže ano, líbí se nám jak styl oblečení, tak způsob myšlení.

**Pojďme se věnovat vaší tvorbě. Vloni jste vydali rockovou desku Nežijeme v ráji. Byla to vaše první zkušenost se studiem nebo už máte nahrávání tzv. do kliku za sebou?

F:

Všichni kluci už jsou ostřílení muzikanti a studio dobře znají. Když budu mluvit za sebe, byla to moje první zkušenost a bylo to neuvěřitelný. Zhruba rok před nahráváním desky jsme nahrávali singl Tak trochu a to byla moje první zkušenost se studiem a moc mi to nešlo. To, co kluci prošli za pár minut a měli hotovo, jsem já dřel X hodin.

Po roce jsme se do studia vrátili a natáčeli dalších třináct věcí. Měl sem obrovský nervy, ale taky jsem se těšil. Nakonec to dopadlo tak, že jsem měl svoje linky hotový jako první. Ten rok odstupu a cvičení byl znát. Tam, kde jsme to nahrávali, je to totiž moc fajn. Jestli můžu prozradit, je to nahrávací studio v Klášteře Teplá pod vedením Jirky Chaloupka. Jirka je senzační a trpělivej profesionál  multiinstrumentalista a zpěvák. Během hudební branže mi lidi doporučovali spoustu studií . Některý z nich jsou fakt špičkový s obrovskou historií. Já ale vím, že až budeme tvořit další fošnu, vrátíme se sem.

**R: **Pro některé členy to byla první zkušenost, pro některé ne. Na novém CD je 14 věcí, takže to bylo i pro zkušenější z nás náročné nahrávání. Ale moc jsme si ho užili a nahrávky pěkně vypiplali. Skvěle zapůsobilo také prostředí studia v Klášteře Teplá a umění zvukového mistra a provozovatele studia Jirky Chaloupka.

Album jste začali natáčet v lednu 2022 a na světlo přišlo o půl roku déle. Využili jste všechen nahraný materiál nebo jste si nechali něco do zásoby?

F:

Materiálu jsme měli připravené velké množství a museli jsme vybírat co tam dáme, aby toho na jedný desce nebylo příliš. Ještě nám toho hodně na příští kus zbylo. Něco tleje v šuplíku a vyvíjí se. Zpětně tě ještě něco napadne a tak to předěláš. A dokonce už vznikají další nový nápady. Dá se říct že máme kompletní materiál na další desku.

**R: **Jak jsem už říkal, ne desce je 14 písní, takže poměrně hodně materiálu. Přesto nám ale něco zbylo na další CD – většinu nových věcí ale budeme muset ještě dopsat.

Jak desku přijali posluchači?

F: Věřím, že kladně. Po každém koncertě někdo přijde, chválí, je nadšenej a vždycky si jednu nebo dvě udáme. Vidím to i před začátkem koncertu –  lidi sedí v koutech, na baru, jsou různě zalezlí. Začneš hrát, zpozorní, začnou si podupávat a nakonec jim to nedá a máš je u pódia a tančí. Někteří fanoušci se opakují a zpívají si s námi, to už poznáme. To je super pocit. Na sociální sítě nám chodí zprávy typu díky za koncert a skvělou atmosféru. To ti pak dává motor táhnout to dál a s radostí udělat další koncert a desku. Máš z tý tvorby prostě radost.

R: To spíš řekni sám, jak na tebe deska zapůsobila. Obecně máme výborné ohlasy jak od fanoušků, tak od lidí z branže. Písničky se hrajou v rádiích, na rádiu Géčko jsme několika písněmi vyhráli hitparádu. Osobně jsem na desku Nežijeme v ráji pyšný.

K nové desce patří turné a koncerty s ní spojené. Předpokládám, že podzimní fázi máte už za sebou. Co chystáte na jaro?

F: Podzim jsme věnovali zaškolení nového bubeníka. Co se překlenul nový rok, tak to jede. Kalendář se rychle plní a všechny domluvený akce máme v duchu Nežijeme v ráji Tour. Hodně hrajeme Plzeň, okolí Chebu. Letos se nám podařily Karlovy Vary, tam hrajeme na jaře dvakrát. Budeme Pod mostem zavírat filmovej festival. Za zmínku stojí i další skvělej festival Rockové léto na Mži.

A letní festivaly? Vaše muzika je pro městské slavnosti a menší festivaly jako stvořená…

F:

Jak jsem zmínil… Rock fest na Karolince ve Zlínským kraji, festival Rockové léto na Mži. Z akcí minulých chválíme Zámělíčskou pouť, kterou jsme si moc užili.

**R: **Přesně tak, kalendář se nám pomalu, nebo spíš rychle plní. O konkrétních akcích mluvil Fonzee. Další aktuální koncerty najdete na našich www stránkách, FB, IG.

Od živých akcí se vrátíme do digitálního světa. K singlu Cesta z nové desky jste udělali videoklip. Pro něj jste zvolili poměrně netypickou kombinaci stop-motion animace kombinovanou dalšími vizuálními triky. Jak jste se k tomuhle vizuálu dostali?

F: Úplnou náhodou jsem našel na netu Aeroškolu v Praze. Zaujalo mě to a zjistil jsem, že se dělá konkurz na kapelu pro kurz animace. Rok před námi se tam třeba dostali Tata Bojs. A jsme u toho… Máš pocit že se tam nemůžeš dostat a menší kapely takzvaně utřou. Ale proč to nezkusit. Nadhodil jsem to klukům, ti souhlasili a poslal tam všechno potřebné.

Pár měsíců se nic nedělo a já na to zapomněl. Najednou jedu na kole a zvoní telefon. Vezmu to, představil se mi Honza Kroutil, a říká, že nás vybrali a domluvili jsme se na songu Cesta, protože se jim to koncepčně hodilo. Byli jsme nadšený a šli do toho.

Klip jsme ještě neměli a hlavně nám to přišlo jako zajímavý projekt. Děti, které se učí v rámci kurzu animovat, ti vytvoří klip. Kurz byl v rámci dvou víkendů a za dva víkendy bylo z 90 % hotovo. Viděli jsme pracovní verzi a byli jsme nadšení. Po konečném dohlazení instruktory kurzu, což byl Honza Kroutil osobně, jsme videoklip nadělili fanouškům k Vánocům 24. 12. 2022.

**R: **Jeden víkend tam přijeli představit nás i písničku a na konci dalšího víkendu jsme přijeli na projekci téměř hotového videoklipu. Nevěděli jsme, co nás čeká, ale výsledek nás ohromil, moc se to povedlo.

Kolik času a peněz stojí natočení podobně laděného klipu?

F: Animovaný klip nestál vůbec nic, jen jsme prošli castingem. Co se týče hraného klipu který máme momentálně ve střižně, tam už se bavíme v jiný rovině. Čím víc si toho zařizuješ sám, tím levnější to je, ale jsou to nervy s koordinací, lidmi, prostory a vším, co k tomu patří.

Když dáš víc, a to se bavíme někde v částkách nad 100 tisíc, tak se toho hodně pořeší za tebe a a v rukách zkušených lidí. Pak taky hodně zaleží na tom, co chceš. My jsme klip domlouvali tři měsíce dopředu a podařilo se nám ho natočit během jednoho dne a večer jsme ještě dali dvoják pro lidi přímo ve Vidžíně, kde jsme točili, a Karlových Varech.

**R: **14 dní, hodně talentu tvůrců, instruktorů a štěstí…

Video jste si tedy řešili sami nebo za ním stojí agentura?

F:

Všechno sami. Dlouho jsem hledal dobrou firmu, porovnával a zjišťoval podmínky – finanční, časový a další. Nakonec jsem objevil Páju Junka. Volám mu a zvedl mi to obrovskej sympaťák. Hned jsme si padli do noty a měli podobnou vizi, jak klip natočit. Veškerá koordinace lidí, zamluvení prostor a další nutnosti padly na mojí hlavu.

Nicméně musím říct, že Pavel má opravdu bezkonkurenční ceny a přístup. Člověk navíc vidí jeho tvorbu a reference, takže není o čem…

Klip se pojmul osobitým způsobem s motorkáři v klubu Moto Home Vidžíně. Majitel Fousek souhlasil s natáčením klipu u něj a pomohl nám se sháněním motorkářů. Je totiž mezi nimi jako ryba ve vodě. Musím říct, že je to opravdu ochotná komunita srdcařů a nadšenců. I přesto že počasí se moc nepovedlo a místy pršelo, ti nejotřelejší dorazili na místo a začala oslava pití, jídla a pařby, na který jsme jako kapela hráli, co to šlo. Lidi se bavili a bylo to neuvěřitelný. Diváci to ostatně uvidí v klipu k songu První ani poslední.

**R: **Vše jsme si řešili sami od A do Z.

[Zdroj: Vlastní, kapela Cerberos]