„Hrát jen pro sebe je dost krátkozraký a nemyslet na fans se nevyplácí,“ vzkazuje Ricardo Delfino – Redakční zpovědnice, 2.díl

Několikrát do týdne máte možnost číst články z různých odvětví hudebního světa. Reportáže, rady, návody, rozhovory, zajímavosti a další. Ale kdo jsou členové naší redakce? A mají vlastní ambice na hudební scéně? V této sérii rozhovorů vám představím naše redaktory, kteří se vám snaží předat nějaké informace a zároveň partu lidí, pro kterou je muzika něčím výjimečným a která se vám snaží pomoci, ať už radou, tak i případně zpříjemnit den reportážemi z různých akcí anebo rozhovory s osobnostmi hudební scény. 

Tentokrát jsem si posvítila na charismatického a energetického Ricarda Delfina. Jeho hudební historie sahá až do jeho školních let, kdy fungoval s karlovarskou kapelou

Beautiful Disease

a později také s kapelou

The Chobots

nebo

Ben Dover

. Dnes ho můžeme slyšet v hudební dvojici

Crossroad Bros

, či v uskupení

KVeen

. Krom svých hudebních aktivit spolupracuje s kapelou

The Wild Roots

na pozici band managera. Znám je také jako booker v jeho agentuře

Wild Delfino Booking

i jako dramaturg a produkční karlovarského festivalu

Top RoofTop

Fest. Jak tento festival vznikl jste se mohli dočíst v sérii

[*

Pořádáme kulturní akci

*](http://muzikantiakapely.cz/magazin/poradame-kulturni-akci-dil-1-sepiste-to-na-papir/)

. 

**Rici, v hudebním světě už jsi známá firma, mimo výše jmenované, pracuješ i jako redaktor na muzikantiakapely.cz a na MVTV. Je vůbec něco, k čemu jsi na hudební scéně nečuchl? A je ještě něco, co by sis chtěl vyzkoušet? **

Určitě je ještě spousta segmentů produkce, které jsem si ještě neosahal, ale jeden sen mám. Chtěl bych se naučit ovládat osvětlovací techniku a osvětlovat koncerty. Co mi ale pochopitelně brání je nedostatek času.

„Chovejme se k sobě slušně a s respektem.“

Jak se vůbec dají všechny tyhle činnosti časově zvládnout?

 

Nemám žádný zaručený recept na time management a občas dost termínově zaplavu, což může potvrdit i náš mistr korektor, který ze mě má často mrzení. Ale asi jsem klikař, protože i přes můj chaotický kalendář plný termínů na minuty zatím zvládám bez poškození. Teda až na to, že občas už funguju jen se záložním režimem, kterému říkám syndrom kuřecího mozku.

Na začátku září jsem sledovala tvůj trip po Rumunsku, kam jste zamířili na The Carnival i s*** Live jukeboxem*****, který v Evropě není často k vidění. Pojď nám ho trochu přiblížit a vysvětlit o co jde. **

Live-Jukebox je taková raritka mezi festivalovými instalacemi coby prvek doprovodného programu. Provozuje ho společnost Skybrand s.r.o., což je neskutečně veselý a schopný tým lidí, se kterými jsme si, troufám si říct, přirostli k srdci. Ale zpátky k Live-Jukeboxu. To si prostě do areálu vašeho festivalu objednáte takový malý přívěs, na něm jsou bedny, vevnitř mix pult a pár muzikantů.

Návštěvníci v pauzách mezi produkcemi pódii courají po areálu, vidí tuhle retro krásku a na panelu zvolí jejich oblíbený rock’n’roll hit. No a voilá, song se ozve živě. Zkosení skel napomáhá tomu efektu, že dovnitř přívěsu není moc dobře vidět a až při bližším prozkoumání jsme odhaleni, že se nejedná o záznam. Anebo nás taky odhalí třeba chyba, co si budem povídat. Je to prostě takové stylové zpestření, do kterého si nás Skybrand objedná a my tam s radostí mydlíme náš retro repertoár. O Rumunsku se hodlám rozepsat, ale už tradičně, nebyl zatím čas.

**Máš do budoucna ještě nějaký cíl nebo sen, který by sis chtěl splnit? **

Krom osvětlovačské kariéry mám cíl dostat kapelu The Wild Roots, které dělám band management, na vrchol české a možná i evropské scény. A kapelám, které zastupuji, sehnat co nejvíce vystoupení na krásných místech a pomoct jim tak trochu s profesionální kariérou. Teď záleží na tom jestli z toho bude spíše nesplněný sen nebo splnitelný cíl. Uvidíme, co přinese budoucnost.

Často se při své profesi setkáváš s českými i zahraničními muzikanty. Setkal ses s nějakou častou chybou, které se hudebníci dopouští? A máš nějakou radu na závěr, která by pomohla se jí vyhnout?

Wow, to je mi otázka. Těch chyb, nešvarů a zlozvyků je celá řada, ale nejčastější (nebo spíš na který si teď z patra vzpomenu) je, že si kapely moc neuvědomují svou roli. Hudba, umění všeobecně, existuje pro potěchu člověka. Potlačit svoje ego, pamatovat na lidi a jejich potřeby a najít kompromis mezi tím, co mě baví hrát a co bude bavit i lidi. Hrát jen pro sebe je dost krátkozraký a nemyslet na fans se nevyplácí.

Radu na závěr si drze troufnu jednu – chovejme se k sobě slušně a s respektem. Většina lidí z téhle profese je časově přetížená, neurotická, napůl vyhořelá, tak si to nedělejme horší.

Máte na Ricarda také nějakou otázku? Neváhejte a ptejte se v komentářích. Píšete rádi, máte co předat, láká vás být redaktorem? Neváhejte se nám ozvat,

rádi vás uvítáme v našem týmu

.