Nová skladba? Osvědčené tipy na efektivitu při učení

Na vánoční svátky jsem dostala spoustu nových skladeb a nastalo tím mé neoblíbené období. Je volno, ale v tom tkví problém. Jsem typ člověka, co chvíli neposedí a tak se postaví a začne s něčím novým. A protože se nás tu takových najde více, přináším několik osobních rad, které vám pomohou k co nejefektivnějšímu přístupu k učení skladeb a výslednému dojmu z jejich přednesu. Z vlastních zkušeností trochu více rozebírám postupy u klavíristů, přesto se ale o tolik neliší a platí i u ostatních nástrojů. Berte tedy v potaz váš nástroj a možnosti.

Začněte správně!

Nejdříve si uvařte velký kafe. Nebo čaj. Ale kafe je víc bohémské. To si položte na desku klavíru anebo stůl. Udělejte si prostředí, ve kterém se cítíte pohodlně. Vyberte si skladbu, která vás baví, upoutá a jen tak neomrzí.

Nezabývejte se tím, jestli je na vás moc těžká nebo ne. Chcete ji hrát pro radost. Sice vám její učení potrvá déle, ale výsledek bude stát za to. Já mám vyzkoušené a osvědčené, že se mi nejlépe hraje ráno a když jsem doma sama. Mám ráda, když nehraji 2 hodiny v kuse, ale různě odbíhám a vracím se s rozmyšlenými poznámkami.

Pravidelnost dělá své

Pokuste se hrát každý den, i kdybyste hráli jen dvacet minut. Opravdu vám to pomůže a brzy to sami poznáte. Trošku se do toho donuťte a obehrajte si alespoň stupnice, etudy či jakákoliv technická cvičení. Nové skladby se ale učte pouze při náladě, jinak to nemá vůbec žádný efekt. Základem jsou samozřejmě durové a mollové stupnice s # a ♭. Pro pokročilé hráče jsou vhodné etudy od Carla Czerného anebo Johanna Baptisty Cramera.

Nepodceňujte přípravu

Skladbu si nejprve pořádně naposlouchejte – tempo, zrychlení, údery, kde jsou jaká témata, dynamické zvraty a repetice – a noty si pozorně pročtěte. Do notového zápisu se dívejte při poslechu a čtěte jako knížku. Projděte si všechny noty, označení, termíny a čárky. Nakonec se ale zbavte dojmu z poslechu, protože nechcete skladbu pouze kopírovat, a začněte se ji učit. Do skladby transformujte osobitost a vzkaz, který předáváte.

Nic neuspěchejte

Nejprve hrajte každou ruku zvlášť. Po důkladném nacvičení, kdy už si jste jisti a každou ruku dokážete zvlášť i v rychlejším tempu skoro nazpaměť, zkuste po menších úsecích spojovat obě dohromady. Mám osvědčené stanovit si části např. 10 taktů, 2 řádky anebo do repetice. Postupujte od menších k větším úsekům a hlavně opakujte!

Nezrychlujte hned druhý den, ani po týdnu. Dejte tomu čas, stejně vám to hned nepůjde.

Já jsem vždy dělala tu chybu, že jsem plná entuziasmu běžela hrát skladbu hned dohromady a četla jsem ji z not. To je sice fajn, protože vám to udělá momentální radost, ale do budoucna tento postup není vůbec produktivní. Zítra ji zapomenete a musíte odznova. Věřte mi, když to zvládá tak netrpělivý člověk jako já, zvládnete to také.

Hrajte pomalu a nahlas

To je jedna z nejdůležitějších věcí, na které od začátku myslete. Nesnažte se o dodržování dynamiky, vše hrajte hodně nahlas a uvolněně. Ruku pokládejte hluboko do kláves, skoro až plácejte. Na to je dobré, když nesedíte na klasické židličce ke klavíru, ale v křesle nebo na židli s opěradlem, zkrátka na něčem, kde se můžete opřít a nejlépe budete mírně pod klaviaturou. Až chytnete ten správný grif, vraťte se k židličce, ale spíše se zaklánějte a vyhněte se choulení.

Rozeberte si notový zápis

Pokud máte problém se čtením not, není nic jednoduššího, než to, že si k zápisu jedno odpoledne sednete, třeba u koláče, a nad jednotlivé noty si napíšete, o které jde. Můžete je rozlišit barevně, třeba k notě C přidělit žlutou a podobně. Vaše orientace v partituře se zlepší a hledání bude přehlednější.

Barevně si vyznačte problematické části nebo si napište, o jakou notu v basovém klíči jde. Dělají to tak i profesionálové. Pro pohyb na klaviatuře pak slouží barevné papírky, které si na část blíže u desky nalepíte, nebo písmena C, D, …, A, H na malých útržcích, opět nalepená přímo na klávesách.

Hledejte inspiraci

Dalším skvělým pomocníkem jsou animované tutoriály s klaviaturou na YouTube (Peter PlutaX, EasyPiano, Betacustic, PianoMidi Tutorials…), kde sice nenajdete všechny skladby světa, ale známější, modernější a hledanější tam jsou. Tam to prostě odkoukáte, nejlepší je, když si položíte telefon na notový stojan a hrajete při spuštěném videu.

Věnujte pozornost dynamice!

Po praktické části, kdy už si ale svým přednesem musíte být fakt jistí, se vrhněte na výrazovou část. Do skladby vždy předejte svůj osobitý styl a dynamiku podle vlastního úmyslu. Přetvořte si ji k obrazu svému. Vzpomeňte si na to, že skladba je jako bábovka, forma na pečení je daná, ale vy musíte smíchat těsto a je na vás, co do něj dáte.

U pomalejších skladeb je namístě začít pomalu, pozvolna, v klidu a postupně zesilovat, u rychlejší efektně a rázně začít, nahlas zrychlovat, využívat kontrasty. Ale není to pravidlo! Veškerá hra je dost individuální.

Hrajte s náladou a motivací

Teď už nezbývá nic než skladbu hrát pořád dokola. Nebojte. Dodržujte posloupnost a každý den se věnujte aspoň menšímu úseku, soustřeďte se a hrajte naplno. Myslím si, že tento styl učení není jen pro klavíristy, ale v podstatě pro všechny hudebníky, jenom si ho přizpůsobte vašim preferencím a hlavně možnostem.

Dělejte vždy něco navíc

Nemůžete dělat jen to, co máte zadané od paní učitelky. Musíte dělat i něco navíc, protože to něco vás nejvíc naučí, a hlavně to navíc vás pak odliší. Zahrajte si skladbu, kterou jste hráli před rokem, ještě jednou si zopakujte stupnici. Propojujte skladby a uvědomujte si podobnosti. Říkejte si, jak jste tuto pasáž hráli jinde a jak dlouho, co vám pomohlo a nepomohlo. Hledejte souvislosti! To je totiž důležité v každém oboru. Ale hlavně nezapomínejte na fakt, že fantazie je pořád důležitější než znalosti.