„Milostná hra má stejné podmínky úspěchu jako hra na klavír. Teprve až přehrajete nějaké ty etudy, můžete si troufnout na koncert.”

Ladislav Muška

Přiznám se, já už jsem nějaké etudy odehrála a se slavným výrokem našeho operního zpěváka jedině souhlasím. Jsem klavíristka již dvanáct let oddaná jednomu konkrétnímu nástroji. Můj vztah k němu, hře na něj a s ním se neustále vyvíjí a mění. Je velmi komplikovaný asi jako každý relationship. Celkem dlouho trvalo, než jsme si k sobě našli cestu. Možná to trochu komplikovala má složitá povaha a nestálá nálada, možná to všechno jen chtělo svůj čas.

Klavír pro mě vždy byl, je a bude symbol elegance. Na jedné straně představuje úroveň bohaté šlechty, na druhé neomalenou syrovost spodiny společnosti. Paláce a obrovské  sluncem zalité sály se smetánkou na plese oproti zapadlému baru zaplněného kouřem a jazzem. Přesto je to pro mě ale nástroj, který vidím v každém lepším filmu, nástroj, na který když někdo hraje, považuji ho za vzdělanějšího a atraktivnějšího.

Romantika na první pohled

Za mě je to nástroj nejzajímavější pro oči, protože tvoří jednotu těla a nástroje. Nejlíbeznější pro uši, protože plodí neoposlouchatelná slova. Nejzajímavější pro hmat, protože umožňuje tanec prstů. Nejkontroverznější pro mysl, protože zachovává temperamentovou originalitu. Je to špičkový prostředek pro navození romantiky. Osvědčená pomůcka u flirtu. A spousta dalších pěkných definic. 

Já jsem si klavír vybrala v šesti letech, protože jsem kolem třídy mé budoucí učitelky procházela cestou na výtvarku a vždycky jsem nakoukla dovnitř a vlastně ani pořádně nechápala, jak se na klavír hraje. K čemu že jsou pedály? A jak je můžu zmáčknout, když sedím?

Díky plné podpoře mých nejbližších jsem začala hrát a hraju dnes i doma, v podstatě kdykoli se mi zachce, což je něco, čeho si hrozně moc vážím. Uvědomuji si, že se ke klavíru pomalu připoutávám. Když nemůžu hrát, chybí mi to. 

Vztah se vším všudy

Není to stav závislosti, spíše bezmoci, neúprosného hladu po vyslyšení mých nejnitěrnějších pocitů, které nevyjádřím jinak než hrou. Je jasné, že denně hraju povinné skladby a cvičení, které se procvičovat musí, aby dosáhly svého určení a smyslu, ale snažím se skladby obměňovat, abych měla co nejširší a nejrozmanitější repertoár. 

Hned na začátku jsem si uvědomila, že se staví na základech. Abyste si mohli sestavit vysněný soubor, musíte nejdřív ustát pracné základy. Naučte se základní pravidla, terminologii, dynamická označení a všechnu teorii, bez ní se neobejdete. Poznávejte svůj nástroj po všech stránkách. Co umí a neumí, co můžete a nemůžete.

Po seznámení už se nebojte a přidejte.Vymaňte se z naučených principů, na všechno zapomeňte a řiďte se srdcem. Vnímejte okolí, vciťte se do něj, vyjádřete se. Neberte hru jako povinnost, vytvořte si k nástroji osobnější vztah, ke kterému se budete rádi a často vracet. 

To je asi jeden z hlavních důvodů, proč se nechci, nebo spíše vymlouvám a bojím, věnovat  hře na klavír profesionálně. Ten fakt, že bych musela hrát každý den, mě trochu děsí. Každý den co nejvíce hodin.

Hraní nesmí zevšednět

Nepopírám, že hraju každý den, co se dá, tolik, kolik se dá. Jen si neumím představit, že bych se ke hře někdy nutila. Přes všechny osobní i neosobní záležitosti, důležité i nedůležité události, čekané i nečekané okolnosti bych nuceně vstala a cvičila. Těžce bych se přibližovala k tomu nejlepšímu výsledku na co nejvyšší úrovni, s co nejdokonalejší technikou, nejpreciznějším výkonem, nejobdivuhodnějším nasazením a nejuvěřitelnější pokorou. Omezila vlastní úsudek a podřídila se.

To je jediná překážka, přestože je studium umění mým velkým snem. Takhle to já nedělám. Za poslední dva roky jsem náš vztah trochu aktualizovala a ujasnila si, co chci a nechci. Hraji, když mám náladu. TY dny, své dny. Chvilky plné nálad. Metaforicky i reálně. Když se chci uklidnit, vybouřit. Když je ve mě ten pud a přirozený instinktivní impuls hrát. Tyto okamžiky se u mě objevují čím dál tím častěji, a za to jsem ráda. Je to zapříčiněné vhodným přístupem mé profesorky, sestaveným přímo pro mě, ale i mým postupným vstupováním do hudební scény, dospíváním a snad sebeobjevováním. 

Propojím nástroj s vlastní duší

Vždy toužím po posunu kupředu, perfekcionalisticky hledám všechny podrobnosti a jen tak se nepřenesu přes to, že mi něco zůstane neznámé. Když hraju, jsem to já a někdo mě možná i pochopí. Nejraději hraju sama, když nikdo není doma. Můžu hrát s přestávkami, nikoho neruší mé věčné odbíhání a přibíhání zpět, když si na něco vzpomenu a rozmyslím, jak předělám kterou pasáž. Když objevím kousek, co prostě musím napodobit, nemusím na nic čekat.

Mám dny, kdy se ráno probudím s jedinou, nesnesitelně se připomínající myšlenkou na hru, na to množství uspokojující energie, které mě činí tak klidnou. Mám dny, kdy nevím, co se sebou, se svými strastmi. Kdy mám v sobě hořkou nenávist a žal, kterou ze sebe potřebuji co nejrychleji dostat. Kdy nejsem vyrovnaná, duchaplná a tak rozumná jako vždy. Mám dny, kdy chci své štěstí vyjádřit jinak než slovy, kdy chci vítat slunce a připravit mu šálek slazené harmonie a ovocné dynamiky, nebo ho uložit ke spánku svou lítostivou elegií.

A takhle by to podle mě měli mít všichni hudebníci!

Hrajte, protože díky hře se poznáte. Nic vám nedá víc než vhodná skladba, vy, sami se sebou, a hmatatelné, nic nerušící ticho. A váš nástroj. Ať už uprostřed noci nebo v poledne, v pondělí nebo v neděli, v osmnácti nebo v šedesáti. Tato terapie vás posune v hudební zručnosti i ve vztahu s nástrojem. Vy a váš nástroj se stanete něčím víc než jen vlastníkem a předmětem. Pomůže vám, když nikdo jiný nemá čas. Uklidní vás po náročném dni a umožní vám vyjádřit se. 

Dostaňte vaši hudbu do obchodů. Bandzone a Soundreef oznámili spolupráci

Už jste se zapojili do nového projektu Bandzone.cz a Soundreef? Michal 'Majkláč' Novák a David Malina vám v rozhovoru přinášejí ...
Značka Pro Pokračování Textu
Natáčení videoklipu - kamera

Na co myslet, než zapnete kameru – Natáčíme videoklip, díl I

Videoklip je snem asi každé kapely. Třešnička na dortu za veškerou prací okolo hudební tvorby, zároveň také vizitka a výkladní ...
Značka Pro Pokračování Textu
Billie Eilish

Teprve 18letá Billie Eilish nazpívá úvodní skladbu k chystané bondovce Není čas zemřít

Americká zpěvačka Billie Eilish je nejmladší v historii, kdo složil a nazpíval úvodní píseň do série o 007.  ...
Značka Pro Pokračování Textu
Poopeek 2020 - promo

Jak správně a efektivně bookovat koncerty? Poopeek vám poradí!

Poopeek - webová bookingová platforma startuje lednovou roadshow se sedmi zastávkami v ČR a dvěmi na Slovensku. Kromě představení samotné ...
Značka Pro Pokračování Textu
Mixážní pult - ekvalizér

Technika nahrávání – ekvalizér

V dnešním článku si povíme něco o jednom z nejmocnějších nástrojů, které se využívají v hudebních studiích. Řeč bude o ...
Značka Pro Pokračování Textu

„Důležité jsou kontakty i známosti“, říká Kateřina Šimková, Redakční zpovědnice 5. díl

Pravidelně vám přináší rozhovory s jednotlivými členy redakce. Na paškál si vzala Ricarda, Janu i Jakea, se kterými se bavila ...
Značka Pro Pokračování Textu

Nová skladba? Osvědčené tipy na efektivitu při učení

Na vánoční svátky jsem dostala spoustu nových skladeb a nastalo tím mé neoblíbené období. Je volno, ale v tom tkví ...
Značka Pro Pokračování Textu
Aurora

Keychange – feministický nátlak na dramaturgy nebo motivace pro budoucí generace?

Hudební publicisty, hudebníky i spotřebitelskou veřejnost od poloviny roku 2018 názorově rozděluje kampaň za rovnoprávnost na hudebním poli - Keychange ...
Značka Pro Pokračování Textu

Vánoční hit Last Christmas oslavil 35 let a nadělil si videoklip ve 4K

O tom, že na slavném songu Wham! ulpělo několik zrnek prachu, není pochyb. Ačkoliv videoklip rotuje pravidelně každé Vánoce napříč ...
Značka Pro Pokračování Textu
Loading...
Hledáme hudební redaktory

Přihlašte se k odběru novinek z hudebního světa muzikantiakapely.cz

Zásady ochrany osobních údajů.
Používáme ověřený mailingový program MailChimp


Partneři: