Šimon Mayer dostal první bicí v osmi letech. Dnes nahrává covery na YouTube a oslovuje fanoušky

Třináctiletý bubeník **Šimon Mayer **se na začátku koronaviru pořádně opřed do svojí hry na bicí. Do té doby hrál pod vedením učitele hodinu týdně. Díky většímu množství volného času ale postupně zlepšoval svoji hru. Dnes na YouTube dává co čtrnáct dní bubenické cover verze svých oblíbených interpretů, které si upravuje k obrazu svému. Jak se k bubnování Šimon dostal? I na to se ho ptáme v rozhovoru.

Letos oslavil třináct let a chodí do osmé třídy Základní školy v Ústí nad Labem. Ve volném čase hraje na bicí a smečuje za basketbalový tým Sluneta Ústí nad Labem. Ještě před pár lety hrál na bicí pod vedením učitele Petra Škvarčeka hodinu týdně. Postupně svůj talent ale rozvíjel a dnes baví diváky na YouTube a Facebooku nápaditými hudebními covery.

**Šimon Mayer **je všechno možné, jenom ne typický žák základní školy. Nenápadný blonďák svojí energií a pílí udivuje nejednoho dospěláka. V rozhovoru nám prozradil nejen zákulisí z jeho bubenického života. Řešili jsme společně i možné hudební spolupráce, vzory a to, jak zvládne kombinaci basketbalových tréninků, cvičení na bicí a povinné školní docházky.

„YouTube kanál jsme vytvořili s mým tátou,“ prozradil mladý bubeník

Kolik hodin denně mu zabere cvičení na bicí a jak zvládne kombinaci všech jeho koníčků? A ozývají se mu už první fanoušci. Šimon Mayer nás v rozhovoru příjemně potěšil svojí otevřeností.

Na tvém YouTube kanále najdete přes 50 songů, kde hraješ bubenické coververze českých i světových songů. Na nahrávání jakého songu nejraději vzpomínáš?

Nejraději vzpomínám na cover Duality od kapely Slipknot, protože jsem mohl mlátit basebalkou plnou silou do sudu od piva v převleku klauna. To jsem si opravdu užil.

The Killers, Karel Gott, Slipknot nebo Trautenberk. To je poměrně široký žánrový rozptyl. Co za žánr posloucháš ty?

Já poslouchám hlavně tvrdší rock nebo jemnější metal, ale v poslední době se snažím hrát i jiné styly, aby to bavilo více diváků a já si taky rozšířil hudební obzory.

Koho u vás vůbec napadlo založit YouTube kanál s bubenickými covery?

Nějak jsme se s tátou shodli, a tak jsme ho vytvořili. Ze začátku jsem hrál jen podle not různá cvičení na bicí, až později jsem zkoušel celé písničky. A v době epidemie Covidu-19 jsem byl zavřený v garáži a trénoval. Když jsem se dostal na nějakou úroveň, tak jsme natočili první cover a dali ho na internet. A tím jsme to odstartovali.

Jaké jsou tvoje největší bubenické vzory?

Bubenicky jsou mými vzory například Ray Luzier z Korn, z domácího rybníčku Miloš Meier. Z bubeníku, kteří dělají covery, mám rád Tobinese nebo Cobuse.

Za tvým hraním vidíme hodiny práce. To si žádá notnou dávku píle a času. Kolik hodin denně strávíš hrou na bicí?

Denně asi hodinu, hodinu a půl a když mě učí ten den učitel, tak dvě hodiny. Jednou týdně mám hodinu v ZUŠ a jednou týdně hodinu s učitelem, s kterým pilujeme covery.

Máš nějaké tipy na efektivní trénink? Na první pohled zaujme práce se single i dvojšlapkou. Doporuč bubeníkům nějaká cvičení…

Tipy asi nemám, tedy pokud si stejně jako já, nechcete zlomit silnou pravou nohu a pak hrát dva měsíce levačkou. Takto jsem si ji nechtěně vylepšil.

Nahrávání je těžší, než se na první pohled zdá. Jak po hráčské, tak i po technické stránce. Stavíš si aparaturu sám, nebo ti s ní někdo pomáhá?

Měli jsme u nás ve studiu zvukaře Dana Frimla ze studia The Barn a ten mi pomohl udělat skvělý zvuk celé soupravy.

Co se mi líbí na tvých videích je individuální přístup ke každému songu. Jiná čepice, tričko a stylizace. Kde bereš inspiraci pro vizuální složku videí? Přichází to samo nebo před natáčením prohlížíš šatník?

Upřímně, šatník prohlížím a hledám nové tričko, které jsem na nahrávání ještě neměl. Někdy mě inspirovalo oblečení bubeníka, nebo někoho z té kapely, kterou nahrávám. Třeba pro píseň Empty Walls od zpěváka System Off A Down jsem si vzal cylindr.

Během letoška jsi kromě nahrávání ve studiu začal objíždět i městské slavnosti, kde hraješ před živým publikem. Jak návštěvníci a diváci reagují na vystoupení sólového bubeníka?

Reagují na to velmi kladně a jsem za to moc rád, ale nevím, jestli je to jenom kvůli tomu, že mi je třináct.

Myslím, že třináct let je ideální věk na první fanynky a další postup. Co plánuješ dál ve své bubenické kariéře?

Chtěl bych mít kapelu a možná bych zkusil konzervatoř a pak se hudbou třeba také živit.

Uvažoval jsi nad tím, že bys k sobě přizval další kapelu nebo ti vyhovuje čisté sólová tvorba?

Zatím mě naplňuje sólová tvorba, ale jednou bych chtěl mít kapelu složenou z mých vrstevníků.

Jak se Šimon Mayer potýká s volným časem?

Dnešní dobu definují i sociální sítě a marketing. Jak se k nim stavíš ty? Propaguješ sám sebe nebo tomu necháváš volný průběh?

Propaguji se na sociálních sítích – tedy na Facebooku, YouTube a Instagramu.

A co spolupráce? Muzikanti si dnes kromě hraní vydělávají i propagací a spoluprací s hudebninami nebo výrobci nástrojů. Neláká tě to taky?

Zatím si žádnou spolupráci nevydělávám, ale už mi hodně pomáhá. Například od firmy Sonorista mám skvělý servis činelů Istanbul, které perfektně zní. Paličky používám od R-stick a moc za ně firmě pana Rektoříka děkuji. Mám totiž velkou spotřebu. A nakonec jsem začal také spolupracovat s Bicíoutlet, kteří mě podporují.

Kromě bubnování tě můžeme vidět i na palubovce basketbalového týmu SLUNETA Ústí nad Labem. Jsou ti milejší paličky nebo basketbalový míč?

Oboje miluji, takže nevím a jsem rád, že se to i vzájemně propojuje.

Hudba a sport. To jsou dva koníčky, které samy o sobě zaberou dost času. A ty je zvládáš dohromady. Nemůžu se ale nezeptat… Co škola? Jak se dají kombinovat časově náročná hobby s povinnou docházkou?

Zatím to nějak jde. Můj všední den vypadá takto: přijdu ze školy, dám si hodinku oddych a udělám si úkoly, pak jdu hrát na bicí, jedu na trénink basketu, přijedu z tréninku, kouknu na televizi a jdu spát.

**Děkujeme za rozhovor a přejeme spoustu úspěchů v kariéře! **