Žádný hudební sluch? – Mýtus!

Už vám někdy někdo řekl, že nemáte hudební sluch? Ať radši nezpíváte, protože vám to nejde? To ale nemusí být pravda! V tomto článku si povíme, jak to s tím hudebním sluchem vlastně je a řekneme si pár rad o boji s tzv. hudebním hluchem.  

Vrozený talent?

Když se s talentem narodíte, tyto problémy neřešíte. Jsou lidé, kteří od malička zpívají jako slavíci nebo hned zahrají píseň po prvním poslechu. Je ale pravda, že když nemáte vrozený

hudební sluch,

tak se nejste schopni naučit zpívat nebo na něco hrát? Odpověď je jasné a rozhodné NE! 

Každý rok se mi stává, že v nové třídě je několik žáků, kteří přijdou za mnou ke klavíru se slovy:

„Já radši zpívat nebudu. Všichni tvrdí, že nemám sluch.“

A mně pak trvá několik let je přesvědčit, že když se chce, všechno jde. 

Pravdivý příběh ze života

Jednou s novým školním rokem přišel na hodinu zpěvu pro dospělé muž kolem třicítky, který mi řekl, že hraje v kapele na basovou kytaru a rád by se naučil zpívat druhé vokály. Měla jsem tehdy pár dalších zájemců o vícehlasý zpěv, a tak jsme vytvořili malý sbor a scházeli se na nácviky. Když ale tento muž poprvé zazpíval, bylo to něco tak špatného, že jsem se sama zalekla svého rozhodnutí ho učit. Zpíval naprosto falešně a navíc ani neslyšel, jestli je výš nebo níž, zkrátka typická nálepka pro

člověka bez hudebního sluchu.

A ještě k tomu dospěláka! 

I když jsem tehdy ještě věřila v existenci vrozeného

hudebního hluchu,

rozhodla jsem se, že zkusím, co půjde. A přiznávám, ze začátku jsem sama nevěřila, že by byl tento muž někdy schopný čistě zpívat. Byl to dlouhý proces, vymýšlela jsem nejrůznější pěvecké techniky, které by mu pomohly. Vysvětlovala jsem, jak funguje práce s hlasem. A také jsem ho zatěžovala domácími úkoly, aby více poslouchal všemožné hudební žánry nebo sledoval zpěváky na koncertech.  

Byla to hlavně jeho veliká píle a odhodlání, ale po jednom roce byl tento muž nejen schopen zpívat, ale i udržet svůj hlas ve vícehlase. A to úplně sám. Pár měsíců na to dokonce nazpíval druhé hlasy do písní nově vznikající desky jejich kapely. 

Já jsem si odnesla do života jedno velké poučení. Když nemáte hudební sluch jako vrozený talent, neznamená to, že se nenaučíte nikdy zpívat či hrát. Znamená to jen, že máte složitější výchozí bod, který bude obtížné překonat, a sami to nejspíše nezvládnete. 

Od dob, kdy jsem učila tohoto muže, uběhlo pár let a já se stále setkávám s lidmi, kteří si myslí, že nemají hudební sluch. Musím ale říct, že když se mi je podařilo přesvědčit o opaku a že jim dokážu pomoci, jejich posun byl daleko rychlejší, než sami čekali. Můžu tedy prohlásit, že já jsem se zatím opravdu nesetkala s někým, kdo by měl

hudební hluch,

a nebylo mu pomoci

.

  

Kde vzniká mýtus hudebního hluchu?

Většinou už na základní škole anebo ještě hůř, u rodičů. Někdo zkrátka párkrát utrousí poněkud nelibou poznámku k vašemu zpěvu a vy sami dáte hudbu do škatulky:

To není nic pro mě. 

Ano, pro ty, kteří nemají vrozený talent, je cesta k dokonalému zpěvu nebo ovládnutí hudebního nástroje mnohem náročnější a pomalejší. Vyžaduje veliké odhodlání, dobré vedení, mnoho hodin práce a také podporu okolí. Neznamená to, že se z vás na konci této cesty stane druhý Mozart, ale že se zbavíte svého paradigmatu, zvýšíte si sebevědomí a hlavně překonáte sami sebe. Abyste se stali výjimečnými, musíte být nejdříve průměrnými. 

Jak na hudební sluch

V první řadě si najděte dobrého učitele. Nejde ani tak o kantora s nejlepšími referencemi či letitými zkušenostmi, ale spíše o někoho, s kým si budete rozumět i po lidské stránce, a kdo bude hledat nejlepší cestu, jak vám co nejvíce pomoci. 

Hlavní klíč k získání hudebních schopností je nejen aktivní cvičení, ale i pasivní prohlubování znalostí. Poslouchejte hudbu, snažte se v písních slyšet jednotlivé nástroje, ťukejte si do rytmu, hledejte melodie i harmonie, broukejte si, co slyšíte, postupem času se nebojte i náročnějších skladeb či žánrů. To vše vám pomůže, až budete zpívat či hrát. Dokonce existují výzkumy, které mluví o tom, že poslech a schopnost analýzy hudby také pomáhají při zachycení mluveného slova například u diktátů nebo jazykových poslechů.   

Znalost not také není zcela na škodu. Orientace v rytmických hodnotách podporuje mimo jiné i logické myšlení. Ale není v první řadě nezbytná. Opět záleží na tom, co komu vyhovuje. 

A na konec: čas a práce, práce, práce. Začněte od jednoduchých věcí a přecházejte ke složitým. Když nezvládnete zazpívat jeden tón čistě, nesnažte se hned zazpívat celou stupnici. Hlasivky potřebují postupný trénink jako každý jiný sval. Stejně tak prsty se musí nejdříve naučit nové, jim doposud neznámé, pohyby a teprve pak můžete pracovat na nezávislosti rukou. 

Nezapomeňte si uvědomovat svůj pokrok. Když zazpíváte jeden tón čistě, je to něco, co jste ještě včera nezvládli! Psychika hraje v celém procesu zásadní roli, takže je důležité se radovat z maličkostí a nesnažit se přeskočit až na konec vaší cesty. Pomalu posouvejte své hranice až tam, kam si všichni ostatní (a možná i vy sami) mysleli, že dávno nesahají!   

Věk nehraje roli

Je lepší, když se zpěvem nebo s hraním na nástroj začnete, když sami chcete než jako malí usmrkanci, které táhnou do ZUŠky rodiče. Opět může být cesta poněkud obtížnější, ale motivace se často ukázala jako mnohem podstatnější podmínka úspěchu než věk. Když člověk najde vášeň, je jedno, kolik mu je. A to, jak víme, neplatí jen v hudbě.  

Takže ode dneška už neříkejte „

Já nemám hudební sluch.

“ ale: „

Já zatím nejsem v hudbě moc vzdělaný.

“