Disco – tupý trend osmdesátek nebo důležitý prvek, který spojil žánry?
Disco éra. Čím byla tak zásadní, že se do podvědomí zapsala jako nekompromisně trendy životní styl mladistvých? Bylo to silnou kolínskou, oslnivými úsměvy, nebo snad okázalými experimenty?
Disco éra. Čím byla tak zásadní, že se do podvědomí zapsala jako nekompromisně trendy životní styl mladistvých? Bylo to silnou kolínskou, oslnivými úsměvy, nebo snad okázalými experimenty?
Možná tím, že se v době studené války z kolektivu vytratilo velké množství svobodných individualistů, jejichž plánem bylo si nezávazně a lhostejně užívat. A bez ohledů a výčitek si svoje sny plnili. Seskupila se masová komunita moderních a narcistických hedonistů, kteří se omámeni neony a houpavými rytmy snažili odtancovat od všedních starostí a napětí konzervativní doby. Silné gesto lidí znavených stereotypem. Velký apel do budoucna.
Mimo to, že v nesvobodné době tuzexových front, umožnilo disco svobodu vyjádření formou módy, odklidilo i cestu navazujícím hudebním stylům. Bylo nepřehlédnutelným prostředníkem ve všech myslitelných smyslech. Disco hudební scénu prozářilo a vytvořilo nablýskané protiváhy k temnému rocku.
Uhlazení dvojníci Johna Travolty stáli v opozici houževnatým velikánům plantovského vzezření – věční nepřátelé a přitom vzájemné zdroje inspirace. Kde nestačilo disco se svým urputným zaujetím, přišla nespoutaná výtržnost rocku.
Možná díky koktejlům a lajnám koksu, které nechyběla na žádné párty, skutečně k takovým prolnutím docházelo. Interpreti jako Bowie, Stewart nebo celé kapely v čele s Rolling Stones, Queen a Kiss do svých skladeb zapojili jednoduchý a efektní disco rytmus. Pracovali s ním i mnozí zástupci tzv. nové vlny, kteří částečně odvrhli komplikovanost art-rockových rapsodií, a upnuli se k chytlavým, avšak pro mnohé plytkým hitům. Běžně se vybaví neohratelní Talking Heads či R.E.M.
„Je neodolatelná, je moc sexy, je tak roztomilá, je disco.“
Tak zní překlad skladby D.I.S.C.O. od dvojice Ottawan, který přesně vystihuje definici žánru. Je barevný a dravý. Nejčastěji ho uvidíte s odhalenou hrudí a v nohavicích do zvonu. Nehledí na vyčerpání ani nepohodlný kostým a odhodlaně šplhá na vrcholky hitparád. Dere se přes ostatní.
Hudebníci nebyli jen společníky a idoly, ale také manekýny. Mimo svérázné hudební výstřelky, které ve své době působily až neslušně, přivedli na scénu i osobité styly. Stali se marketingovými tvářemi a prodávanými produkty. Je to odsouzeníhodné, nebo jen chytré? Oblékat se jako Madonna nebo Jackson se stalo trendem.
Celý discopříběh začal ve Philadelphii. Revoltu a levicový pacifismus zlatých sedmdesátých let nahradil pravicový kariérismus naplánovaný Ronaldem Reaganem společně Margaret Thatcherovou. Úspěch, peníze a honosnost se staly chtěnými hodnotami a dobovými prioritami. Lidé se chtěli bavit, boom blahobytu se zamlouval usedlým konzervatistům, nicméně bezstarostná menšina nechtěla prožívat jen nákupní horečku, nýbrž i horečku sobotní noci. Vyhledávali primitivní zábavu, odlehčení, odbočky.
Mnoho posluchačů mělo k životní stylu disco subkultury ostré a leckdy nemístné námitky. Ze sedmdesátých let byli zvyklí na dravost a přidané cílení tvorby.
Odsuzovali reklamní vliv nad hudbou, nevyspělé chování i afektovanost. S oblibou používali ustálené slovní spojení „disco sucks“. 12. července 1979
dokonce v Chicagu vše vyvrcholilo známou antidisco demonstrací, tzv.
Je pravdou, že mnoho nahrávacích společností se zaleklo a pracovní vztahy se začínajícími umělci ukončily, jiní producenti naopak ukázali nebojácný přístup a proslavili se právě díky neshodám. Z disco stylu se dále zrodily i styly jako je house či hip-hop. Základem je
„
“
rytmus (takty na čtyři), latinsko-americké elementy či prvky funku (staccata, funkové samply, výrazné bicí). Jednoduchý rytmus ale vždy tak trochu přebíjely vysoké účasy a blyštivé obleky.
Podle hudebních vědců jsou osmdesátá léta nejnudnější hudební období. Syntetický zvuk je strohý a robotický, texty jsou povrchní, skladby nicneříkající a zbytečně dlouhé. Hodí se jen na taneční parket, vyhovuje pouze úzké sortě lidí, čistě konzumní společnosti.
