„Chceme hrát, kde se dá.“ Nejen o současné hudební scéně s metalovou bandou Arthemion
V neděli 20. září 2020 jsem si v podvečer udělal výlet do Písku, abych trochu vyzpovídal pro mě naprosto neznámou kapelu Arthemion. Byť jsem se, ve své nebetyčné pýše domníval, že znám Písek dobře, samozřejmě jsem zabloudil. Nakonec jsem zkušebnu kapely našel. Čekala na mně čtveřice příjemných…
V neděli 20. září 2020 jsem si v podvečer udělal výlet do Písku, abych trochu vyzpovídal pro mě naprosto neznámou kapelu Arthemion. Byť jsem se, ve své nebetyčné pýše domníval, že znám Písek dobře, samozřejmě jsem zabloudil. Nakonec jsem zkušebnu kapely našel. Čekala na mně čtveřice příjemných lidí, se kterými jsme vedli neméně příjemný rozhovor, byť chvílemi i na dost nepříjemná témata.
Přiznávám bez mučení, že o vaší kapele téměř nic nevím. Ale záměrně jsem se nepřipravil, jsem spíš zvědav, co z vás vytáhnu. Začal bych tím, že rozklíčujeme název kapely. Arthemion. To na mě působí až mysticky.
**Martin: **
Ukazujou na mně, tak to asi budu muset vysvětlit. Jak vznikl název Arthemion? Víceméně náhodou. Po nějaké době, kdy už jsme hráli, jsme měli vymyslet název kapely na plakátovanou akci. Protože jsme se nemohli za boha domluvit, tak jsme si udělali kapelní poradu, samozřejmě v hospodě.
Každý z kapely si přinesl šílený soupis anglických názvů, na což já koukal vyděšeně, protože s angličtinou zrovna nekamarádím.
Tak víš co, každej nemůže umět všechno. Zase jsem si všiml, že jsi velice šikovný přes dráty a zvuk.
**Martin: **
Jojo. Ale vraťme se k názvu. Vedli jsme diskuzi, která nikam nevedla. Tak jsme to udělali jednoduše. Každý vybral z nějakého slova písmenko a takhle jsme to různě lepili, bylo to hodně divoký.
Takové slovní puzzle…
**Martin: **
Ano. My říkáme, že slovo Arthemion nemá význam, to my mu ho musíme dodat.
**Hezký krédo. Název Arthemion napovídá, že asi nehrajete country nebo dechovku. Třeba basák Radek by mi to mohl vysvětlit. Trochu pospáváš v koutě… **
**Radek: **
Tak o stylu jsme se bavili často…
**Dan: **
Nejbližší asi bude gothic metal. My si nejsme úplně jistí, ale bylo to na internetu.
**Neira: **
Kluci si z toho dělají srandu. Víš co, my to nazýváme melodic metal, protože se tam asi nejlépe schová všechno, co hrajeme.
Dá se říct, že vzdáleně něco jako Nightwish?
**Neira: **
Asi je to nejblíž. Nebo Epica – něco takového.
A hrajete převzaté nebo i autorské věci ?
**Neira: **
Od samého vzniku kapely tvoříme vlastní věci. Asi největší zásluhu na tom má klávesák Martin, který skládá muziku, já píšu texty a pracuju na zpěvech a celé to dáváme dohromady tady ve zkušebně v Písku. Kytarové riffy dělá Dan a Martin z toho pak komponuje skladby.
Neiro, zaujalo mně, že píšeš texty. Skládáš v češtině nebo v angličtině?
**Neira: **
Texty máme anglické, já jsem angličtinu i studovala a když si nevím rady, pomáhá mi Dan. On si občas všimne chyb, které třeba přehlédnu. Mně osobně se píšou anglické texty lépe než české. Angličtina je dle mého melodičtější a pro psaní textů jednodušší než čeština.
Tak to klobouk dolů. Já jsem věčný angličtinářský začátečník. Palec nahoru. Jinak jsi, Neiro, zmínila vaše cédéčko, za které mimochodem děkuji a hned si ho v autě pustím. Kdy a kde vznikalo?
**Neira: **
Skladby na cédéčko vznikaly chvilku po mém příchodu do kapely, což jsou přibližně čtyři roky. Kapela jako taková existuje asi šest let. Zhruba od roku 2016 jsme začali tvořit písničky na album, ale až loni se rozhodlo, které na albu budou.
**Martin: **
Cédéčko vznikalo ve studiu Hellsound v Česticích u Honzy Kapáka, nicméně tomu předcházela spousta hodin u mě ve studiu, kde vznikaly veškeré samply a podklady ke skladbám. Ty se přenesly na disku k Honzovi, kde se donahrály věci, na které já jsem nestačil svým vybavením a zkušenostmi. Takže zpěvy, bicí a finální mix se dělaly u Honzy ve studiu. Nahrávali jsme to v lednu 2020 a poslední nahrávky vznikaly týden před korona krizí.
„Naše koncerty nejsou zrovna výdělečné.“
Tak to bylo jen tak tak, viď? Kapelo, co si budeme povídat, natočení desky stojí spoustu peněz, nic mi do toho sice není, ale třeba by to někoho zajímalo – jak jste si financovali nahrávání? Sponzoři, z honorářů nebo bohatý příbuzný? Nebo ze svých kapes?
**Neira: **
No, dobrá otázka. Všechno si financujeme sami z vlastní kapsy. Z honorářů by to bylo krásné, ale naše koncerty nejsou zrovna výdělečné.
Aha, takže je to skoro všude smutně stejné. Drahý koníček.
**Neira: **
My doufáme, že jednou nastane situace, kdy si desky nebudeme muset platit sami. Děláme pro to maximum.
Tak já budu doufat, že vám alespoň malým dílem pomůže tento rozhovor. Ale vidíš, úplně naskakuje otázka – honoráře kapel, příležitosti ke hraní, návštěvnost koncertů a tyhle věci.
**Dan: **
Tak tady na jihu příležitosti ke hraní celkem jsou, ale lidi moc nechodí. Do klubů nás pozvou, ale je to takový…
**Neira: **
My máme koncerty asi nejvíc právě v jižních Čechách než ve zbytku republiky.
Jak často hrajete?
**Neira: **
Teď to, kupodivu, bylo lepší, po té první vlně epidemie, což nás samozřejmě mile překvapilo. Teď jsme hráli skoro každý víkend a dá se říct, že téměř po celé republice. Od léta máme za sebou čtyři koncerty a ještě nás čekají dva, tedy doufáme.
Budu držet palce, ať to vyjde. Teď takovou podotázku – když vás někdo pozve zahrát do klubu, řekne vám, kolik za to dostanete, nebo je to takový to: „Přijeďte si zahrát“?
**Jednohlasně: **
Přijeďte si zahrát.
**Martin: **
A když náhodou přijdou lidi, dostaneme někdy i cesťák. Většinou ani ten ne.
**Neira: **
Jsou i akce, které nás mile překvapí, je to ale výjimka. Spíš je to ale podpora od jiných kapel, které si nás pozvou jako hosty. Teď naposledy od
nebo Alia Tempora. Jinak je to spíš smutné, protože, jak říkal Martin, občas nedostaneme ani cesťák.
No, to je u nás v Česku smutná realita.
**Neira: **
Je to náš koníček, no…
Říkali jste mi, že nikdo z vás v Písku, kde máte zkušebnu, nebydlí. Sjíždíte se sem z celého kraje. Ono to vypadá, že se motám jenom kolem peněz, ale za zkušebnu asi také platíte, že ? Nebo vám majitel budovy řekl: „Hele, Arthemion, vy dobře hrajete, tady máte zkušebnu zadara“?
**Neira: **
No jasně! Kde žiješ… Kdepak, muzika je náročný koníček.
Takže si to shrňme – benzín či nafta, zkušebna, aparatura, nástroje, hrajete zadara, cédéčko si platíte sami. To je docela smutek v téhle zemi, co se podpory kapel týče, nebo se pletu?
**Martin: **
Je, ale východisko z toho asi moc není.
A lidi opravdu moc nechodí? Já jsem si trochu zafňukal, že nám přišlo na akci „jenom“ třicet lidí a vy jste byly úplně vykulení, co byste za to dali. To je to opravdu tak špatné ?
**Dan: **
Jak kdy a kde. Mám pocit, že Morava je taková poslední bašta, kde ještě lidi pravidelně zajdou i na koncerty menších kapel.
**Neira: **
Je to nevyzpytatelné. Někam se těšíš a nic, jinde nás to naopak mile překvapí.
To je dost neveselé. Vím, že Martin se kromě komponování a hraní na klávesy stará i o zvuk. Takže si docela zamakáš s taháním aparatury, viď?
**Martin: **
Teď už to jde, máme novýho basáka
, takže pohoda. Já mu tímto za tahání aparátu děkuji.
Všiml jsem si, že toho Radek moc nenamluví, takže další bonus, ne? Neiro, doma je taky takhle zamlklej?
**Neira: **
Moc toho nenakecá.
Líbilo se mi, že sami o sobě říkáte, že jste „suchaři“. Jak tomu mám rozumět?
**Neira: **
Jo jo, je to tak. My třeba vůbec nepijeme. Když hrajeme někde s nějakou kapelou, tak nás tahají na panáka a jsou hrozně udivení, když nechceme. Většinou jsme totiž skoro všichni řidiči – kromě mě, ale mně alkohol nechutná.
Tak to jste opravdu výjimky. Neláká vás, jako kapelu, zúčastnit se nějaké soutěže ? A existují vůbec pro kapely vašeho stylu?
**Neira: **
Asi jsou, ale nějak se po nich nepídíme…
**Martin: **
Ono je to i o tom, že jsou kapely, které mají manažery či producenty, kteří za ně tu
„špinavou“
práci odvedou. A kapely mají čas věnovat se tvorbě muziky. My nikoho takového za zády nemáme, takže spíš sháníme možnosti, kde si zahrát. Ono to souvisí i s tím, že cpát se někam, kde ty kapely mají třeba i finanční zázemí je podle nás ztráta času.
Ale určitě máte nějakou muzikantskou metu, nějaký sen – třeba si zahrát na nějakém obřím fesťáku nebo vyprodat O2 Arénu – podařilo se to jiným, proč ne vám?
**Neira: **
Tak určitě by to byla paráda, zahrát si na nějakém velikém festivalu, tomu bychom se určitě nebránili.
**Dan: **
Vidíš, my jsme si žádnou vysokou metu ani nedávali, chceme prostě hrát, kde se dá.
**Neira: **
Snažíme se to tlačit někam dál, ale žádný konkrétní cíl vlastně nemáme. Jdeme spíše po malých cílech jako bylo CD, teď další je klip a uvidíme, jak se to bude posouvat.
Jak se kapele vašeho typu shání koncerty ?
**Martin: **
Většinou jdeme cestou reciprocity s jinými kapelami – vy pozvete nás, my na oplátku zase vás. Zkoušeli jsme i různě volat, ale většinou se nám nezadařilo. Dokonce se mi stalo, že v jednom městě v klubu mi řekli, že by si nás rádi pozvali, ale končí, zavírají klub. Takže bohužel. A kecali, ten klub jede dál.
**Tys mi i říkal, kde to je, ale jmenovat raději nebudu. Je to dost šílený… **
**Neira: **
No počkej, to není nejhorší. Dřív ti v klubu zaplatili aspoň cesťák, dneska musíš zaplatit ty, když si tam chceš zahrát.
To je hrozná praktika. Bohužel jsem to zažil i na festivalech a říkám rovnou, že to raději nebudu hrát vůbec.
**Neira: **
Tohle je ale i na velkých festivalech – chce si Arthemion zahrát na malé stage? Zaplať!
**Martin: **
Ono je vůbec těžký prosadit se s vlastní tvorbou. Lidi na koncerty nechodí, v rádiu tě nepustí, na fesťák se nedostaneš. Takže trochu složitá situace. Jinak to mají třeba revivalové kapely, tam lidi ví, co uslyší. Ještě bych to bral u kapel, které už nehrajou. Uriah Heep a takový. Ale v momentě, kdy je tady přehršel revivalů, mají autorské kapely mnohem těžší pozici.
**Dan: **
My jsme trochu na straně poražených, protože chceme jít cestou autorské tvorby.
**Neira: **
Abychom ale nebyli úplně negativní – my jsme, od doby kdy jsme vydali desku, šli taky docela nahoru a ta situace není tak špatná. Plno věcí nás i potěšilo. Měli jsme skladbu na Rock Rádiu, dostali jsme nabídku z časopisu Pařát, jestli tam nechceme mít plakát, vyšly nám kladné recenze na různých zinech. Máme hudbu i na Spotify a představ si, máme dost posluchačů například v Mexiku, posílali jsme cédéčko do USA, Kanady a tak. Takže si myslím, že naše hudba zajímá lidi více ve světě než v Česku.
Tak to je úplně luxusní závěr našeho rozhovoru. Já vám držím palce, ať se situace neustále zlepšuje i u nás a lidi začnou chodit na autorské kapely. Nenechte se zlomit a já věřím, že spousta lidí vám bude držet palce. Ať se daří.
V našich rozhovorech vyšlo:
- Jak se hraje s vlastním tátou? Vyzpovídali jsme dva členy kapely PT Band
- „Většinou zblbnou chlapi,“ tvrdí trio zpěvaček MiMoBa-nd
- O praní prádla, Nightwish a baskytaristkách. Jak to vidí budějčtí Nightwings?
- „Češi si chtějí zahalekat a napít se u toho.“ Karel Juráň o muzice, učení a Francii.
- „Kapela by se měla starat o to, aby hrála.“ O marketingu, zkouškách a strunách s kapelou Spolektiv
